Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Bitcion dosahuje historicky vysokých hodnot. Otázkou zůstává, na jak dlouho

Bitcion dosahuje historicky vysokých hodnot. Otázkou zůstává, na jak dlouho

Digitální měna Bitcoin zaznamenala minulý týden díky nově vytvořené poptávce svůj historický rekord. Růstu pomáhá také fakt, že kromě obchodovatelné komodity jde také o univerzální platidlo, které akceptuje stále více obchodníků.  

Na platformě BitStamp díky tomu dosáhla hodnota jednoho bitcionu 1852,99 dolarů, v přepočtu zhruba 45 tisíc korun. Jen letos hodnota této kryptoměny vzrostla o 80 procent. Podle dat společnosti cionmarketcap.com je souhrnná hodnota všech bitcionů na trhu v současné době 52,5 miliard dolarů (1,2 bilionu korun). 

Vzhledem k tomu, že se Bitcion neopírá o reálné makroekonomické prostředí žádného trhu, je jeho hodnota velmi rozkolísaná. Například ještě na konci března bylo jeden Bitcion možno pořídit pod tisíc dolarů. Budoucí vývoj proto není jednoduché odhadovat. 

Bitcion se od svého nástupu v roce 2009 stal nejuznávanější elektronickou měnou. Nové bitciony jsou na trh vypouštěny postupně pomocí speciálního softwaru, který vydávané množství stále zmenšuje.  Drtivá většina bitcoinů se do oběhu dostane do roku 2030. Měnu včetně speciálního softwaru vytvořila osoba nebo skupina osob pod pseudonymem Satoshi Nakamoto.  

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1