Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Češi kvůli poslancům budou měnit staré televize. Nový standard vysílání má stát miliardy

Češi kvůli poslancům budou měnit staré televize. Nový standard vysílání má stát miliardy

Sněmovna schválila vládní novelu zákona o elektronických komunikacích, která řeší přechod na televizní digitální vysílání ve standardu DVB-T2. Tato změna má stát diváky podle odhadů vlády asi pět miliard korun za nákup nových televizních přijímačů nebo set-top boxů. S úplným přechodem se počítá v roce 2021. Novelu musí ještě posoudit Senát a podepsat prezident.

Novela se také týká mobilních operátorů. Zvyšuje pravomoci Českého telekomunikačního úřadu stejně jako pokuty operátorům, podle vlády také víc ochrání spotřebitele v oblasti elektronických komunikací. Vláda si od tlaku na konkurenci mezi operátory slibuje zlepšení služeb spotřebitelům.

Standard DVB-T2 umožňuje vysílat více programů ve vyšší kvalitě na nižším množství frekvencí. Celkem DVB-T2 umožní vysílání šesti celoplošných multiplexů místo dosavadních čtyř. Podle ministra průmyslu a obchodu Jiřího Havlíčka je přechod na nový standard nutný, protože ČR musí uvolnit nynější pásmo 700 MHz pro mobilní služby.

Poslanci přijali návrh hospodářského výboru, který stanoví, že ukončení vysílání v dosavadním formátu DVB-T může vláda stanovit nejpozději na 1. únor 2021.

Před náklady domácností na výměnu televizorů varoval budoucí ministr financí Ivan Pilný. Postihne to podle něj hlavně tu skupinu lidí, která přijímače vyměňuje nikoli v cyklu přirozené obměny, ale až když jsou "na šrot". Obdobně se vyjádřil poslanec ČSSD Jiří Koskuba. Zapomínáme na seniory, pro které je televize často jediným společníkem," poznamenal. Přelaďovat digitální televize nebo digitální rádia na nový systém podle něj není pro seniory snadná věc.

Návrh zákona kritizuje Česká asociace satelitních operátorů. Podle ní se v novele přiznává veřejná podpora soukromým společnostem, která je v rozporu se soutěžním právem EU. Koncem března proto podala asociace stížnost Evropské komisi.

Ministr Havlíček tvrzení asociace dnes odmítl. Zájmem asociace je podle něj získat maximum pro svůj obchodní prospěch. Jedná se jednoznačně o konkurenční boj a o snahu připravit domácnosti o bezplatnou televizní platformu," uvedl. Samotné schválení zákona podle něj veřejnou podporu nezakládá, ale určuje pravidla, podle nichž může být podpora stanovena. Provozovatelé pozemního digitálního vysílání dostanou kvůli přechodu na nový standard DVB-T2 od státu kompenzaci kolem 650 milionů korun, uvedl již dříve ředitel regulace Českých Radiokomunikací Marcel Procházka.

Poslanci schválili návrh Markéty Pekarové Adamové, aby Česká televize musela nabízet při vysílání zahraničních dabovaných filmů nebo seriálů také jejich alternativu v původním znění s titulky.

Zákon také zavádí možnost ukládat operátorům pokuty procentem z jejich obratu. To kritizoval hlavně Ivan Adamec a argumentoval tím, že pro může být až likvidační. Neúspěšně navrhoval pokuty podle obratu z novely vypustit. Lhůta pro změnu mobilního operátora se má zkrátit ze 42 na deset dní.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1