Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Češi versus konspirace: Lžím věříme méně než Slováci, ale na pochvalu to není ani omylem

Češi versus konspirace: Lžím věříme méně než Slováci, ale na pochvalu to není ani omylem
 

Češi jsou odolnější vůči falešným zprávám než Slováci. Nová studie řadí Česko ve schopnosti čelit například prokremelské propagandě – byť těsně – spíše na západ Evropy. Za špičkou ze skandinávských zemí přesto ČR výrazně zaostává. Kromě vzdělávacích kritérií i v jedné zdánlivé maličkosti – už si moc neumíme věřit navzájem. 

Cesta k sebevědomé společnosti, která sebou nenechá manipulovat, vede přes kvalitní vzdělání a svobodná média. Dávno známá doporučení teď dokládají i nová čísla v „Indexu mediální gramotnosti“.

Sestavila ho bulharská pobočka nadace Open Society Fund. A právě Bulharsko, které nyní předsedá Radě EU, spolu s dalšími balkánskými státy skončilo na dně jejího žebříčku. Česká republika pak těsně za půlkou.

Index kombinuje několik faktorů, například: jak jsou média v dané zemi svobodná (tenhle faktor má při hodnocení nejvyšší váhu), jaké jsou výsledky žáků v mezinárodním šetření PISA a také, jak si lidé v daném státě věří mezi sebou navzájem.

Autoři studie upozorňují, že jednotlivé faktory jsou často propojené, tedy že bez kvalitního výsledku v jedné oblasti nelze dosáhnout dobrého výsledku v jiné – například bez kvalitního vzdělání (dobré výsledky v šetření PISA) se těžko rozvíjí kritické myšlení i digitální gramotnost, bez kterých nelze odolnost proti falešným zprávám posílit ani vybudovat.


Media literacy index 2018 (zdroj: osi.bg)

Media literacy index 2018

Media literacy index 2018


Na severu už to pochopili

Není náhoda, že na špičce indexu skončilo s odstupem Finsko, jehož vzdělávací systém je celosvětově chápán jako příklad pro ostatní.

Výborné výsledky mají i Nizozemsko nebo Švédsko (jak se například Švédové připravují na informační válku s Ruskem, popsal HlídacíPes.org ZDE).

„Lidé s vyšším vzděláním cítí větší kontrolu nad svými životy a nevěří tolik jednoduchým řešením,“ konstatuje studie.

Jedním z kritérií čerstvého indexu je i důvěra mezi lidmi v jednotlivých zemích žebříčku. Autoři připomínají, že jedním z principů dezinformací i tzv. hybridní války, kterou v současnosti proti Západu vede Rusko, je vnést nejistotu a polarizaci do západních společností.

Fake news jsou pro to ideálním nástrojem – vytvářejí dojem, že „pravda neexistuje“ nebo že „pravda je někde uprostřed“, případně že „každý může mít svoji pravdu“.

Index mediální gramotnosti tedy mezi odolností proti falešným zprávám a vzájemnou mezilidskou důvěrou vidí jasnou spojitost. Sociálně soudržné společnost lze jen těžko dezinformacemi „rozložit“. A naopak už rozdělené společnosti musí složitě vzájemnou důvěru obnovit, jinak budou proti fake news stále zranitelnější.

Židovské spiknutí a 11. září

Jak je na tom konkrétně Česko a Slovensko, podrobně mapuje i jiná nedávno zveřejněná studie think tanku Globsec, která se věnovala dezinformacím ve střední Evropě.

Z ní vyšli Češi jako ti, kdo příliš nevěří rozšířeným konspiračním teoriím. Tedy alespoň ve srovnání s nejbližšími postkomunistickými sousedy.

„Židé mají příliš mnoho vlivu a tajně kontrolují vlády a instituce ve světě“ – souhlasím/nesouhlasím/nevím.„Židé mají příliš mnoho vlivu a tajně kontrolují vlády a instituce ve světě“ – souhlasím/nesouhlasím/nevím.autor: GLOBSEC

Například s výrokem, že „svět ovládají Židé“ a „kontrolují tajně vlády a instituce“, souhlasilo 52% oslovených Slováků a 25% oslovených Čechů.

V případě konspirační teorie o tom, že útoky z 11. září 2001 spáchala americká vláda a ne islámští teroristé, nesouhlasilo 73% Čechů a jen 41% Slováků.

Ve výše zmiňovaném Indexu mediální gramotnosti ale skončily obě země podobně, v rozmezí tří míst na žebříčku.


Text vyšel na webu HlídacíPes.org, zveřejňujeme ho v plném rozsahu se souhlasem redakce.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1