Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Další posun umělé inteligence: stroj pozná sarkastickou poznámku lépe než člověk

Další posun umělé inteligence: stroj pozná sarkastickou poznámku lépe než člověk

Sociální sítě jsou plné kousavých, zraňujících výroků, což komplikuje práci robotickým výzkumníkům nálad. Vývojáři Massachusettského technologického institutu ohlásili, že jejich algoritmus dokáže rozpoznat jednu z nejhůře určitelných součástí psaného projevu, a to sarkasmus.

Jejich program analyzoval přes 1,2 miliardy příspěvků s emoji (obrázky označujícími emoci či myšlenku) na sociální síti Twitter, aby se na velkém množství dat naučil sarkasmus rozpoznávat. „V on-line světě nemůžeme používat tón hlasu nebo řeč těla, abychom své výroky zasadili do kontextu. Proto si musíme pomáhat emodji,“ vysvětluje vývojář Iyad Rahwan.

Jeho technologie podle následného srovnání se skupinou dobrovolníků rozpozná sarkasmus dokonce lépe než člověk. Datová analýza smajlíků měla primárně za cíl vyhledávat rasistické komentáře, ale dá se využít i komerčně – firmy mohou zjistit, jaký vztah mají diskutující k jejich značce, nebo se dají zkoumat nálady na finančních trzích. Metoda může pomoci i ve vývoji programů, které konverzují s uživateli, takzvaných chatbotů.

Sbírání dat usnadňují sami uživatelé, kteří vyjadřují názory na produkty na sociálních sítích, blozích nebo recenzních stránkách.

Celý článek si přečtěte na webu E15.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1