Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Děti „ztrácí slovenštinu“, hrozí se šéf sněmovny. Chce ji slyšet z České televize a z rozhlasu

Děti „ztrácí slovenštinu“, hrozí se šéf sněmovny. Chce ji slyšet z České televize a z rozhlasu

Pro posílení vysílání pořadů ve slovenštině v českých veřejnoprávních mediích se vyslovil předseda české Poslanecké sněmovny Radek Vondráček během dnešní návštěvy Slovenska, kam zavítal na svou první zahraniční cestu ve funkci šéfa dolní komory českého parlamentu.

"Zatímco čeština na Slovensku je běžná a děti stále češtinu mají, protože sledují pořady v televizi, tak děti v Čechách ztrácí slovenštinu. Aby mimořádné vztahy, které máme skutečně bratrské a nemají obdoby v Evropě, přetrvaly, musíme třeba i přiblížit slovenštinu českým dětem," řekl Vondráček novinářům po schůzce s místopředsedou slovenské Národní rady Bélou Bugárem.

Vondráček se zmínil o vysílání ve slovenštině ve veřejnoprávních českých médiích. "Nemusí to být jenom pro děti. Bavili jsme se i o různých diskusních pořadech," dodal.

Vondráček s Bugárem hovořili také o sérii společných česko-slovenských oslav u příležitosti kulatých výročí, která připadají na letošek. "Jsme rozhodnuti tento rok využít ve prospěch dokázání toto, že navzdory poklidnému rozvodu naše státy spolupracují takovým způsobem, že mohou být příkladem i pro ostatní státy, také v rámci Evropské unie," řekl Bugár.

Původně plánovaná Vondráčkova schůzka s šéfem slovenské sněmovny Andrejem Dankem byla zrušena. Dankova mluvčí to zdůvodnila zdravotními potížemi předsedy slovenské Národní rady.

Šéf české sněmovny se zajímal také o jednací řád slovenské sněmovny. Koalice premiéra Roberta Fica předloni navzdory kritice opozice prosadila novelu jednacího řádu, která například zavedla časový limit pro vystoupení poslanců v rozpravě a zákonodárcům zakázala používat v jednacím sálu transparenty a mobilní telefony.

PREZIDENTSKÉ VOLBY: KLÍČOVÉ INFORMACE NA JEDNOM MÍSTĚ >>>

"Minulý týden jsem všem předsedům poslaneckých klubů předal na grémiu svůj dopis, že bych rád zřídil pracovní skupinu, která by se věnovala jednacímu řádu. Dva nejmenší kluby mají 13 poslanců. Ale dva kluby v řadě případů mohou vetovat například zařazení nového bodu, jednání o třetím čtení. Mělo by se trošku vyvážit to veto, například veto tří klubů místo dvou klubů," řekl Vondráček.

Vondráček se setkal také se slovenským prezidentem Andrejem Kiskou a premiérem Ficem. Oba vrcholní politici se podle Vondráčka zajímali o české prezidentské volby i o hlasování Poslanecké sněmovny o důvěře nové vládě premiéra Andreje Babiše.

"Bavili jsme se o tom, že tyhle (prezidentské) volby trošičku připomínají slovenský model. Taky jsme říkali, že procenta vypadala jinak. Prezident Zeman měl větší zisk v prvním kole a větší náskok, než tomu bylo na Slovensku. Úplně to porovnávat nejde," řekl Vondráček v souvislosti s porovnáváním přímé volby prezidenta v Česku a na Slovensku, kde Kiska z pozice podnikatele a osoby bez zkušeností ve vysoké politice porazil v roce 2014 Fica, jenž byl původně označován za favorita.

Delegace, která odjela na Slovensko již neděli a jejíž součástí byli i čtyři místopředsedové Poslanecké sněmovny, v Bratislavě položila věnce k soše Tomáše Garrigua Masaryka, k památníku spoluzakladatele Československa Milana Rastislava Štefánika a také k bustě hlavní tváře takzvaného Pražského jara Alexandera Dubčeka. Z návštěvy se již dříve omluvil místopředseda sněmovny Petr Fiala kvůli kolizi termínu cesty s kongresem jeho Občanské demokratické strany.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1