Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Dezinformační weby si díky reklamě vydělají až 32 milionů korun ročně, ukázala studie

Dezinformační weby si díky reklamě vydělají až 32 milionů korun ročně, ukázala studie

Dezinformační weby, které šíří nepravdivé nebo zavádějící informace, si v Česku a na Slovensku mohou přijít na reklamě na 24 až 32 milionů korun ročně. Vyplývá to z analýzy Nadace Open society fund. Celý tuzemský on-line reklamní trh má objem asi 20 miliard korun.

V České republice a na Slovensku působí podle dostupných zdrojů přes 120 webů, které systematicky šíří konspirační teorie a nepravdivé zprávy, tedy dezinformace. Tyto servery využívají manipulativní techniky, neověřují informace, často tají autory a neuvádějí zdroje. Reklama se zobrazuje na dvou třetinách z nich. Většina zisku ale plyne k několika největším serverům, významnou návštěvnost a příjem má přibližně deset největších.

„Šíření různých fám může být podle nových propočtů i docela dobrý výdělek. Řada firem by byla nejspíš překvapena, že se jejich reklama objevuje vedle smyšlených katastrof či zmanipulovaných fotografií. Zatímco na Slovensku vznikl projekt, který před reklamou na podezřelých webech varuje, u nás tomu zatím věnuje pozornost jen několik málo inzerentů," uvedl ředitel Nadace OSF Robert Basch.

Podle analýzy Nadace OSF na těchto webech inzerovaly různé společnosti. Tito zadavatelé ale nemuseli o umístění své reklamy na konkrétní stránky vůbec vědět. Jiné firmy, například Vodafone nebo Česká spořitelna, v minulosti svou reklamu z podobných stránek stáhly.

Největší internetová firma Seznam nedávno zavedla pravidla, podle kterých inzerci na dezinformačních webech prostřednictvím své služby Sklik omezila. Zhruba po týdnu ale opatření zrušila s tím, že nehodlá cenzurovat cizí zpravodajský obsah.

Vzorek 122 českých a slovenských webů, které mají šířit nepravdivé nebo zavádějící informace, vznikl kombinací databáze Konšpirátori.sk, seznamu ruské propagandy od Echo24, analýzy serveru Neovlivní.cz a think-tanku Evropské hodnoty.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1