Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Dezinformátoři ocenili zavražděného Kuciaka. Slovenský velvyslanec cenu převzal, mluvit o tom ale nechce

Dezinformátoři ocenili zavražděného Kuciaka. Slovenský velvyslanec cenu převzal, mluvit o tom ale nechce

Už potřetí rozdávala Asociace nezávislých médií blízká dezinformačním webům „Krameriovy ceny“ pro novináře. Tentokrát sice bez generálního ředitele Českého rozhlasu Reného Zavorala, slavnostního udílení se ale zúčastnil slovenský velvyslanec v Praze Peter Weiss. Převzal cenu in memoriam pro zavražděného novináře Jána Kuciaka. Kuciakova bývalá redakce se proti tomu ostře ohradila.

Letošní udílení cen sice mediálně překryl „happening“ prezidenta Miloše Zemana s pálením červených trenek. I tak ale akce stojí i zpětně za pozornost.

Velvyslanec Slovenska Peter Weiss na slavnostním večeru ve Slovenském domě v Praze oceňoval snahu organizátorů ceny „být symbolickým mostem mezi mediálním mainstreamem a alternativními médii“.

Proti jeho účasti na akci se ohradil Peter Bárdy, šéfredaktor slovenského serveru Aktuality.sk, pro který zavražděný novinář Ján Kuciak pracoval. Bárdy na dotaz HlídacíPes.org odpověděl:

„Ani já osobně, ani nikdo z kolegů jsme neuvažovali o tom, jet cenu převzít. Do minulého víkendu jsem o této ceně neslyšel. Navíc mě zarazilo, že sdružení podle českých zdrojů seskupuje i konspirátory a dezinformátory.“

Po této kritice zveřejnil slovenský velvyslanec Weiss na webu ambasády dopis, kterým ho jeden z organizátorů ceny, Petr Žantovský, na akci pozval a poprosil (údajně i jménem Kuciakovy rodiny) o převzetí ocenění pro zavražděného novináře.

Cena pro přátele Parlamentních listů

HlídacíPes.org zaslal velvyslanci SMS mimo jiné s otázkou, jestli vnímá svou účast na akci pořádané organizací blízkou dezinformačním médiím jako bezproblémovou.

Ambasáda však reagovala pouze odkazem na výše zmíněný zveřejněný dopis Petra Žantovského. Ten je prý zároveň „stanoviskem velvyslance“. Jakýkoli další komentář i prosbu o rozhovor ambasáda odmítla.

Asociaci nezávislých médií založili Stanislav Novotný, Petr Žantovský, Ondřej Geršl a Jan Korál.

Bývalý policejní prezident Novotný v posledních letech vystupuje jako publicista a jeho vyjádření se objevují také například na Parlamentních listech.

Ty čelí dlouhodobé kritice za to, že šíří prokremelské vidění světa a že v článcích nepřinášejí oponentní názory. V minulosti také musely Parlamentní listy vysvětlovat, proč některé z PR článků o politicích, třeba o bývalém jihomoravském hejtmanovi Michalu Haškovi, neoznačily jako komerční sdělení.

Petr Žantovský je od letoška členem Rady ČTK zvoleným za hnutí ANO. Prezentuje se jako mediální expert, pravidelně publikuje na Parlamentních listech a je také externím komentátorem a moderátorem Českého rozhlasu Plus.

Ondřej Geršl je zakladatelem webového projektu AC24.cz, který si libuje v konspiračních teoriích a Jan Korál stojí za jiným konspiračním webem NWOO.org.

Kdo tu staví bariéry

V takové společnosti šéfredaktor Aktuality.sk Peter Bárdy svého bývalého elitního datového novináře Jána Kuciaka vidět nechce.

„Nechápu to. Ján Kuciak byl novinář pracující s fakty. Odhaloval je a ověřoval až do té doby, než si byl na 100 procent jistý, že jsou nezpochybnitelná. A ocení ho dezinformátoři?“ ptá se řečnicky.

Podle Bárdyho je Krameriova cena pro Kuciaka v úplném rozporu s prací jeho kolegů.

„Jsem z toho smutný, stejně jako rodina zavražděného Jána, která neměla ani nejmenší tušení, kdo cenu uděluje,“ dodává Bárdy.

Velvyslanec Weiss po udílení cen televizi Prima řekl, že Kuciakova rodina o udělení ceny ví a že on se „bude snažit jí diplom odevzdat“.

Svou dřívější dvojnásobnou účast v porotě Krameriových cen musel po kritice obhajovat generální ředitel ČRo René Zavoral. Ten tvrdil, že nabídku přijal, jelikož „nemá rád, když se staví bariéry mezi médii“.

Je to přitom „jeho“ veřejnoprávní Český rozhlas (vedle české televize), koho tzv. alternativní média často obviňují z neobjektivity či zamlčování informací.

„Pochybná“ CNN nebo Reuters

Letos sice Zavoral v porotě nezasedl, zastoupil ho ale místopředseda Rady Českého rozhlasu Tomáš Kňourek.

Ten pravidelně přispívá na Parlamentní listy a v jednom z rozhovorů pro tento web například lobboval za to, aby ve vysílání Českého rozhlasu měli větší prostor komentátoři jako Tereza Spencerová.

„Považuji za velkou chybu, že takoví publicisté mají dveře do rozhlasu prakticky zavřené. Lidé chtějí znát realitu, nikoli korektní a dezinformační bláboly. Je na Radě Českého rozhlasu, aby svým tlakem tento stav změnila,“ řekl v interview Kňourek.

Ve stejném rozhovoru označil prestižní agenturu Reuters, televizi CNN a deníky The New York Times či Washington Post za „pochybná média“.

Spencerová, která se na Parlamentních listech také objevuje často, dostala Krameriovu cenu hned v jejím prvním ročníku před dvěma lety.

Letos byl mezi oceněnými například i publicista Alexander Tomský nebo bývalý velvyslanec v Rusku a na Ukrajině, dnes pravidelný zastánce politiky Kremlu, Jaroslav Bašta.

Kromě nich se v roli laudatorů na pódiu objevili třeba i poslanec za ODS Václav Klaus mladší nebo „bezpečnostní expert“ Jan Schneider. O jeho názorech blízkých Kremlu psal HlídacíPes.org ZDE.

V porotě cen blízkých dezinformačním webům zasedl i šéfredaktor Mladé fronty Dnes Jaroslav Plesl.


Text vyšel na webu HlídacíPes.org, zveřejňujeme ho v plném rozsahu se souhlasem redakce.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1