Dostanu naše zadržované novináře domů, říká nový ředitel Rádia Svobodná Evropa | info.cz

Články odjinud

Dostanu naše zadržované novináře domů, říká nový ředitel Rádia Svobodná Evropa

Transformovat Rádio Svobodná Evropa (RFE/RL) v multiplatformovou organizaci a přitahovat pozornost k případům zadržovaných a vězněných novinářů. Tak v rozhovoru pro INFO.CZ shrnul své priority Jamie Fly, nový prezident a výkonný ředitel RFE/RL, který do funkce, kvůli níž se přestěhoval z USA do Prahy, nastoupil před dvěma měsíci. Rádio Svobodná Evropa vysílá do zemí, kde je výrazně potlačena pluralita tisku či svoboda slova, tedy například do Ruska, Afghánistánu či do středoasijských republik.

Jaké jsou vaše hlavní priority v nové funkci?

Chci se především věnovat výzvám a problémům, kterým Svobodná Evropa aktuálně čelí. V některých zemích, kde vysíláme, pracujeme pod silně autoritativními režimy, i přesto tam pokud možno máme stálé zpravodajské redakce, tedy novináře, kteří čelí silnému tlaku. Jedna z mých hlavních priorit je – a proto jsem na jednu z prvních pracovních cest jel do Střední Asie – zajistit, aby naši novináři byli v co největším bezpečí, aby mohli pracovat volně a bez obstrukcí ze strany centrální moci. Chci dát silně autoritativním vládám jasně najevo, že nedovolíme, aby naše novináře obtěžovaly a dostávaly pod tlak.

Co na to říkají ty vlády, když za nimi do Střední Asie či na Blízký východ přijedete s takovou agendou?

Liší se to stát od státu. Problém je v tom, že na některých trzích, kde působíme, chtějí vlády kontrolovat všechna média. Naše novináře tak logicky vnímají jako hrozbu, protože imperativem našich lidí je, aby přinášeli fakta a pravdu. A to včetně situací, kdy děláme zpravodajství, které je pro lokální vládu znepokojivé.

Dokážete se tedy při jednáních s těmito autoritativními vládami domluvit?

Z mého pohledu je potřeba, abychom na tom vytrvale pracovali. Aby na silně autoritativní vlády byl vyvíjen tlak od lidskoprávních organizací, případně od americké vlády či těch evropských, které se zastávají svobodného a nezávislého tisku.

Takový tlak reálně funguje?

Já si myslím, že ano. Mnoho autoritativních vlád je totiž poměrně citlivých na vlastní kritiku. A jistě, některým je to jedno, ale v takových zemích už většinou nepůsobíme – buď proto, že nás vyhnali či kvůli tomu, že nám zavřeli lokální redakce. Zbylé státy, které nám nějaké omezené působení na místě dovolí, se alespoň zčásti obávají o svou reputaci.

Kolik vašich novinářů je nyní zadržováno, případně vězněno?

Zadržování i věznění našich lidí v souvislosti s výkonem jejich zaměstnání bohužel v průběhu posledních let nebylo výjimečné. Zrovna nyní jsou dva naši kolegové zadržováni místními autoritami na východní Ukrajině v Doněcku, další kolega na Krymu je pak v domácím vězení. I proto budu věnovat mnoho energie k tomu, abych k těmto případům přitáhl co nejvíce pozornosti. Doufám, že naše kolegy brzy budeme moci přivítat doma.

Jaké další výzvy nyní před rádiem stojí?

Celé RFE/RL se v uplynulých pěti letech transformovalo z radiové organizace v multimediální platformu. Rozšířili jsme záběr, udělali jsme hodně práce zejména na televizní platformě. Jedna z mých priorit je, aby bylo zpravodajství distribuované prostřednictvím digitálních kanálů v centru naší práce. To neznamená, že bychom zastavili vysílání na jiných platformách, ale když vidíme, že na určitých trzích lidé stále více získávají zprávy skrze sociální média či přes webové zpravodajství, musíme zajistit, že tam budeme i my.

Znamená to, že digitální část začne být nadřazená té radiové?

Vždy záleží na konkrétním trhu, mediální prostředí ve všech zemích, kde působíme, je rozdílné. Někde jsme zastavili radiové vysílání úplně, jinde, například v rámci naší afghánské služby, se na rádio stále spoléháme po většinu dne. Záleží na tom, kde jsou naši posluchači. Podstatné pro mě je, abychom zůstali flexibilní a adaptabilní. V každém případě však pro nás bude digitální zpravodajství významná oblast, které se budeme věnovat.

Přesto jste při moderování panelu konference Forum 2000 uvedl, že osobně technologiím příliš nedůvěřujete.

Moje obava pramení hlavně z toho, jak jsou sociální média využívána k segmentování a rozdělování společnosti. Jak je využívají, respektive zneužívají, některé současné autoritativními režimy a třetí strany, které mají vlastní agendu vůči Západu. To je to, proč jsem nervózní. Hlavní otázka tedy zní: dokáže nyní společnost tyto platformy zregulovat takovým způsobem, aby k jejich zneužívání nedocházelo? Týká se to i našeho rádia, respektive našich zaměstnanců – v mnoha zemích, kde působíme, jsou naši lidé trollováni, bylo na ně útočeno či jim vyhrožováno. Každopádně jak jsem již zmiňoval – my musíme být tam, kde jsou naši čtenáři – a jestli si lidé pro zprávy chodí na sociální sítě, my tam musíme být.

Jak moc jste v takových případech limitováni technologií? Přece jen v některých oblastech, kde působíte, nemusí být kvalitní internetové pokrytí, případně vlády dokáží blokovat přístup na vaše stránky.  

Je pravda, že mnoho zemí se opravdu snaží usilovně naše stránky blokovat, respektive zabránit čtenářům, aby nás mohli sledovat na sociálních sítích. Podobné to ale bylo i během studené války, lidé tehdy dělali vše proto, aby obešli cenzuru, aby získali přístup k nezávislým informacím. Podobné je to i nyní. Naši čtenáři využívají VPN, případně další technologie, které jim umožní dostat se k nezávislému obsahu. Věřím, že pokud se skutečně chtějí dostat na nějakou webovou stránku, přečíst si nějaký článek, cestu si k němu najdou.

Takové obcházení je ale spíše pro mladší generaci, je otázka, jak by to zvládli například senioři...

Ano, to je pravda. Proto je to ale také taková výzva, a proto se snažíme vyjít lidem vstříc na více platformách včetně rádia – celou společnost zkrátka nezasáhnete pomocí webového zpravodajství. A kromě toho i v zemích, jako je například Rusko, které je poměrně extrémní v oblasti kontroly toho, co se smí vysílat, si uvědomují, že odpíráním přístupu veřejnosti k zahraničním zdrojům si znepřátelují vlastní obyvatele.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud