Europoslanec Svoboda: Podlézavý přístup politiků k Rusku a Číně nefunguje. Kopnou nás do zadnice | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Europoslanec Svoboda: Podlézavý přístup politiků k Rusku a Číně nefunguje. Kopnou nás do zadnice

Europoslanec Svoboda: Podlézavý přístup politiků k Rusku a Číně nefunguje. Kopnou nás do zadnice

Zatímco v USA se ruská síť propagandistických médií RT musela zaregistrovat jako „zahraniční agent“, ve Francii nedávno za desítky milionů eur otevřela nový kanál. „Řada západních zemí Evropské unie zkrátka nemá s Ruskem tu historickou zkušenost,“ vysvětluje tuto disproporci v rozhovoru pro INFO.CZ poslanec Evropského parlamentu Pavel Svoboda. „Je třeba tvrdšího postupu proti jejich propagandistickým hlásným troubám a je třeba tomu přizpůsobit i evropský rozpočet,“ dodává. 

Francouzské, německé i italské volby byly alespoň do jisté míry ovlivněny cílenými dezinformacemi. Byl to podle vás případ i českých prezidentských voleb?

Ano, samozřejmě. Vzpomeňme si například na ty billboardy, které se objevily před druhým kolem volby, a které spojovaly pana profesora Drahoše a otázku migrace. To je podle mě naprostá dezinformace: pan Drahoš nemá s migrací nic společného, ani v kladném, ani v záporném smyslu. Šlo jen o typický útok na emoce, na vypnutí šedé kůry mozkové a na mobilizaci voličů neracionálními a dezinformačními argumenty.

Jsou takovéto zásahy do členských zemí z pohledu Evropské unie akceptovatelné?

Samozřejmě, že nikoliv. Myslím ale, že Evropská unie se proto už dostala z fáze pouhého odsuzování dezinformací a podniká konkrétní kroky, jak tomu v budoucnu zabránit. Existuje například skupina EastStratCom. Jde o novináře členských států, kteří dezinformace, pocházející zpravidla z Ruska, uvádějí na pravou míru. Vím, že vysvětlování je slabý nástroj, ale je to první věc, kterou můžeme v boji Evropské unie, při jejích velmi omezených pravomocech, v této oblasti vidět.

Řeší se v Evropské unii rozšíření aktivit na potírání cílených dezinformací?

Na úrovni Evropské unie jsou tyto snahy zatím ve fázi debat. V tomto ohledu bych ale zmínil, že EU má svého koordinátora pro boj proti terorismu. A pokud bychom časem vážně přijali Gerasimovovu doktrínu, kde náčelník ruského generálního štábu tvrdí, že dezinformace je válečnou zbraní, tak by to začalo spadat do jeho ranku. Obecně řečeno, Evropská unie může tyto záležitosti koordinovat, ale nemá pravomoci regulovat.

Jaký je váš osobní názor? Neměla by Unie klást na toto téma větší důraz?

Ano, rozhodně měla. Jednoduché to ale není. Pokud se podíváme na deklarované priority EU, tak tam nalezneme boj proti terorismu, řešení migrační krize, či klimatické otázky. Jenže při pohledu na rozpočet zjistíme, že absolutní prioritou je zemědělství. Jsem přesvědčený, že nějaká racionalizace je v tomto ohledu nutná, tím spíše, když si uvědomíme, že se jedná o celoevropský a celosvětový problém.

Neměly by blíže spolupracovat i jednotlivé zpravodajské služby členských zemí?

Do smluv o Evropské unii je spolupráce zpravodajských služeb výslovně nezačleněna, přitom je nyní zřejmé, že právě na jejich bedrech leží břímě tohoto boje. V poslední době existuje volání po nějaké institucionalizované formě spolupráce, k čemuž sice podle mého názoru k tomu nedojde; další hlasy však chtějí zavést například společnou celoevropskou zpravodajskou školu. Existuje mnoho takových malých praménků, které se snad všechny stečou do společného boje proti dezinformacím.

Není to, že nám cizí velmoci v Evropě ovlivňují volby, primárně otázka financí, které dáváme na boj s dezinformacemi? Zmíněný EastStratCom má k dispozici jen milion eur.

Ano. Pokud má ruská stanice Russia Today rozpočet v řádech stovek milionů dolarů, více než všechny stanice BBC dohromady, tak se bojuje opravdu těžce. Navíc když si uvědomíme, že dostat lež do veřejného prostoru je levné, napravit ji je však o poznání dražší.

Zmínil jste médium RT. To nyní ve Francii otevírá nový kanál, zatímco v USA se nedávno muselo zaregistrovat jako „cizí agent“. Není zde jistý rozdíl v prizmatu, jakým na ruskou propagandu pohlížíme?

Určitě. Ta disproporce je zřejmá. Je to částečně i proto, že v rámci mnoha členů západních států EU existuje určitá afinita vůči Rusku. Nemusíme chodit daleko – stačí se podívat na vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci Federicu Mogheriniovou. Tito lidé to zkrátka vidí jinak, nemají tu historickou zkušenost, kterou mají východní členské státy. Přitom pokud bychom vzali vážně to, co Rusové píší v Gerasimovově doktríně, tak bychom se dost možná takto lehkovážně nechovali. Rusové jsou v tomto ohledu docela předvídatelní – napíší to dopředu a následně zveřejní. Na nás je brát je vážně.

Myslíte si, že by byl na místě tvrdší postup proti propagandistickým troubám Kremlu, jako je například Sputnik či RT?

Jsem přesvědčen, že ano. Ale toto téma se dotýká i toho, že zcela absentuje evropská komunikační politika. Částečně je tím ovlivněn i současný stav českého vnímání Evropské unie – Češi mají v Bruselu akreditované tři novináře, Německo jich tam má asi 120. Pak se nesmíme divit, že úroveň informací i celkový vztah k Unii jsou diametrálně odlišné. Hovořím o tom i proto, že cílem současné dezinformační války je nejenom destabilizovat demokratické poměry v jednotlivých evropských státech, ale i rozbít Evropskou unii. Ta je totiž Rusku trnem v oku.

Nepřekvapilo vás, když Rusko ukázalo na Českou republiku jako na zemi, kde vyvíjela látka Novičok, která otrávila bývalého agenta Skripala?

Moc velkou vážnost tomu nepřikládám. Patřím už mezi ty dříve narozené a vím, že podstatou ruské politiky byla lež. Oni lžou stále dokola, a pokud zrovna nyní lžou o České republice, tak jako lhali například o tom co se zde dělo v roce 1968, tak mě to nepřekvapuje.

Ani vzhledem k afinitě současného Hradu vůči Kremlu?

Právě z tohoto by nás ta kauza Skripal měla vyléčit. Někteří čeští představitelé se stále lísají k Rusku a Číně. Jejich politici se ale na nás budou usmívat jen do té doby, dokud jim to bude vhodné. A v momentě, kdy nás už nebudou potřebovat, tak nás kopnou do zadnice.

Podle vás tedy tento podlézavý přístup nefunguje?

Absolutně ne.

 

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.