Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Evropa si brání své filmy. Americký Netflix čekají zásadní změny

Evropa si brání své filmy. Americký Netflix čekají zásadní změny

Evropští politici vyrazili do boje s americkými streamingovými společnostmi v čele s Netflixem nebo Amazon Prime. Pokud budou chtít v Evropě i nadále působit, budou muset zásadně změnit svou produkci. Nová pravidla (tzv. audiovizuální směrnice), která se nyní připravují v Bruselu, po nich požadují, aby podobně jako evropské televizní společnosti povinně zařazovaly do svého vysílání domácí tvorbu. Podle členských států EU by kvóty na evropská díla měly dosahovat 30 %, což je mnohem přísnější než původní návrh Evropské komise (20 %). Česká republika s tím nesouhlasí – zavedení kvót nepovažuje za správné řešení.

„Nemůžeme nechat evropskou audiovizuální tvorbu bez ochrany a nechat Evropu, aby se stala místem pro nerovnou soutěž s mezinárodní produkcí,“ uvedl po skončení ministerské schůzky v Bruselu řecký ministr pro digitální politiku, telekomunikace a informace Nikos Pappas. Jedním z opatření, která mají přispět k ochraně evropského filmového průmyslu před přílivem zejména americké produkce, jež do Evropy streamuje například americký Netlfix nebo Amazon Prime, patří i zavedení kvót.

Tzv. Netflix kvóty, jak je označují média, nejsou ničím novým. Evropská komise, která může na evropské úrovni jako jediná předkládat návrhy nové legislativy, je představila už před rokem. Podle její představy měli poskytovatelé tzv. videí na vyžádání, kam patří například i v České republice oblíbené HBO Go nebo Voyo (TV Nova), povinně do svých katalogů zařazovat až 20 % domácí evropské tvorby a dále se postarat o její dostatečné zdůraznění. Evropští poslanci, kteří se k návrhu tzv. audiovizuální směrnice (AVMS) vyjadřovali před několika týdny, šli ještě dál – podle nich by kvóta měla představovat 30 %.

Stejný názor před několika dny vyslovili i ministři členských států, kteří opatření schválili. Navýšení kvóty vysvětlili tím, že většina poskytovatelů videí na vyžádání v Evropě už nyní nemá problém povinnost splnit. Pokud by její hodnota byla nižší, zavádění kvót by nedávalo smysl.

Ne všechny země EU si ale myslí to samé. Proti kvótám obecně se postavila i Česká republika. „ČR uváděla (na ministerské schůzce; pozn. red.), že systém kvót není správným řešením pro podporu oběhu evropských děl u služeb na vyžádání,“ řekla redakci INFO.CZ Simona Cigánková z Ministerstva kultury ČR. Její postoj podpořily další země, například Velká Británie, Irsko, Švédsko, Nizozemsko nebo Lucembursko.

„Dle mého názoru jsme tady šli až zbytečně na ruku zejména francouzské kinematografii, která takové opatření prosazovala,“ uvedla česká europoslankyně Dita Charanzová (ALDE). Kromě Francie ho podpořilo i Španělsko, Řecko nebo Polsko.

Kritika na adresu připravované regulace zaznívá také pravidelně z úst zástupců společnosti Netflix, který má na kontě seriálové hity, jako je Dům z karet (House of Cards). „Kvóty jsou pro nás frustrující, protože tu zatím není reálný důkaz toho, že opravdu fungují,“ uvedl Colin Bortner ze společnosti Netflix (citovaly jej Financial Times). Dodal, že pokud se bude muset společnost soustředit na evropská díla, může se stát, že to bude na úkor kvalitní globální produkce.

„Nerozumím tomu, proč by neměl být program ovlivňován zejména poptávkou – český divák, který jasně preferuje domácí tvorbu, je dobrým příkladem toho, že nepotřebujeme v tomto směru regulace. Mimochodem, bude to znamenat, že třeba Netflix bude v Česku vysílat staré díly seriálu Ulice, aby naplnil kvótu?“ argumentuje Charanzová.

Navrhovaná pravidla dále počítají s tím, že členské státy mohou po poskytovatelích audiovizuálních služeb požadovat finanční příspěvek, který bude sloužit k produkci evropských filmů. Společnosti jej budou odvádět do národních fondů, nebo jej přímo investují do filmové či seriálové tvorby. Podle informací z Bruselu evropské televizní společnosti v současné době investují do původní tvorby přibližně 20 % svých příjmů, zatímco poskytovatelé služeb na vyžádání méně než 1 %. Zároveň platí, že televize v EU musí povinně zajistit, aby až polovinu jejich vysílání zabírala evropská díla.

Konečná podoba nové regulace bude jasná, jakmile skončí jednání mezi klíčovými institucemi EU – tedy Evropskou komisí, Evropským parlamentem a členskými státy (Rada EU). Tak by se podle informací INFO.CZ mohlo stát na podzim letošního roku. Od té doby pak poběží dvouletá lhůta, během níž budou mít státy čas na to, aby legislativu převzaly do svých právních řádů.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1