Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Facebook končí s tříděním obsahu. Nápad se neujal, lidem se vůbec nelíbil

Facebook končí s tříděním obsahu. Nápad se neujal, lidem se vůbec nelíbil

Facebook nebude pokračovat ve vývoji rozdělené hlavní stránky (newsfeedu), lidé prý v průzkumech dali najevo, že si to nepřejí. Obsah rozložený mezi dva newsfeedy; jeden s příspěvky od přátel a rodiny a druhý s materiálem od médií či značek facebook testoval od října v šesti zemích světa včetně Slovenska.

"Zkoušíme hodně nápadů - některé dopadnou dobře a spustíme je, jiné nefungují a upustíme od nich. Dnes se zbavujeme něčeho co nefungovalo: testu Explore Feedu," napsal na twitter Adam Mosseri, který má ve facebooku na starosti vývoj hlavní stránky.

Jako Explore Feed byl označován sekundární tok příspěvků z komerčních účtů, kde se uživatelům zobrazoval obsah, který algoritmus sociální sítě vyhodnotil jakožto zajímavý pro daného jedince. Okamžitě po jeho uvedení se však objevily stížnosti, že nová služba nabízí jen nepravdivé senzační zprávy a naprosté banality.

"Dali jste nám odpověď: Lidé nechtějí dva oddělené feedy. V průzkumech nám lidé řekli, že byli méně spokojeni s příspěvky, které se jim zobrazují, a to, že měli dva oddělené feedy jim reálně nepomohlo ve zlepšení kontaktu s rodinou a přáteli," napsal facebook.

Facebook spustil test na podzim 2017 tajně a zejména v redakcích v zapojených zemích poté vypukla panika, když médiím na webové stránky ze dne na den přestali chodit lidé, kterým se už příspěvky nezobrazovaly v hlavní nabídce. Také se objevily zprávy, že nový systém pomáhá šíření falešných zpráv, které zpravidla generují větší aktivitu uživatelů. "Lidé obvykle nesdílejí nudné zprávy s nudnými fakty," řekl tehdy Filip Struhárik ze slovenského Denníku N, který se dlouhodobě věnuje problematice sociálních sítí.

"Myslíme si, že nedávné změny provedené na News Feedu, které kladou větší důraz na smysluplné sociální interakce, jsou lepší odpovědí na zpětnou vazbu, kterou jsme od lidí dostali ve smyslu, že chtějí vidět víc od přátel a rodiny," napsal facebook. Tyto změny samy o sobě prý omezují přísun obsahu od firem, značek nebo médií.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1