Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Facebook se stal obětí falešných zpráv, říká pro INFO.CZ prezident Rádia Svobodná Evropa

Facebook se stal obětí falešných zpráv, říká pro INFO.CZ prezident Rádia Svobodná Evropa

Technologické společnosti jako jsou Facebook a Google se staly obětí falešných zpráv, říká v rozhovoru pro INFO.CZ prezident Rádia Svobodná Evropa a odborník na Rusko Thomas Kent. „Rovněž si nemyslím, že regulace svobody projevu na Facebooku tak, jak to nyní zavedlo Německo, je příklad hodný následování," dodává řečník na konferenci Forum 2000. 

Když se řekne termín falešné zprávy, která země se vám vybaví jako první?

Paradoxně to nejsou USA, jak byste si mohl myslet. Existuje totiž mnoho zemí, kde jsou falešné zprávy standardem. Hovořím například o Rusku, nebo Číně, kde mi tento fenomén přijde nejmarkantnější, ale samozřejmě ani jeden z těchto států na falešné zprávy nemá monopol.

Co se týče Ruska, je podle vás jeho snaha o desinformační kampaně intenzivnější, než dříve? 

Myslím, že ano. Ruská vláda se angažuje v mnoha desinformačních operacích. Sama přiznává, že se snaží kontrolovat určité nálady. A je jen dobře, že mnoho západních organizací tyto snahy sleduje.

Ruská propaganda zasahovala do prezidentských voleb v USA i ve Francii. Myslíte, že budou tyto zásahy pokračovat? 

Každá desinformační strategie je experiment, který pokud bude fungovat, tak v něm bude Rusko pokračovat. Pokud fungovat nebude, tak nikoliv. Já doufám, že v západních i nezápadních státech bude čím dál větší důraz na mediální gramotnost a na to, aby si lidé uvědomili nebezpečí, které z falešných zpráv vychází.

Stačí nám snaha o mediální gramotnost k odvrácení této hrozby? 

Pravda nakonec vyhraje. Pravda vždycky vyhraje, ať dříve, nebo později. Dezinformace mohou mít taktickou hodnotu v krátkodobém měřítku, někdy to může být velmi vážné, ale obecně vzato, lidé na Západě většinou vědí, že jejich země jsou příjemná místa k životu. Vždyť i proto tam všichni lidé nyní míří, uprchlíci neutíkají do Ruska nebo do Číny. Míří do Evropy. Myslím, že jestli svobodné státy mají v sebe samotné dostatek důvěry, tak dříve, nebo později bude vše v pořádku.

Jak vnímáte vztah sociálních sítí jako je Facebook a falešných zpráv? 

Myslím, že Facebook s Googlem rostou proto, že nabízejí skvělé služby zdarma, ne proto, že šíří falešné zprávy. Tyto společnosti se staly obětí desinformace, ale myslím, že už se probírají. A pokud zde bude informační armageddon, a bude to jedna strana proti druhé, tak bych si svoje peníze vsadil na moc a výpočetní výkon Facebooku a Googlu.

Například Německo již jejich činnost reguluje novým zákonem, kde za neodstranění falešných zpráv platí desetimilionové pokuty. Je to podle vás správná cesta?

Já vidím opravdu nerad, pokud je svoboda projevu regulována zákonem. Chtěl bych vidět ji kontrolovanou dobrovolnými asociacemi, v Německu například Německou tiskovou radou. Myslím, že není dobrý nápad nechat rozhodovat na vládní úředníky, aby oni tvrdili, co je pravda a co ne, a zakazovali a povolovali zprávy. To je jenom munice pro represivní státy, aby dělaly to samé a říkali – když to dělají ony ve svobodném světě, tak my můžeme také.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1