Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Facebook šmíruje uživatele, rozhodl belgický soud. Hrozí mu za to pokutami

Facebook šmíruje uživatele, rozhodl belgický soud. Hrozí mu za to pokutami

Americká sociální síť Facebook porušuje zákony na ochranu osobních údajů uživatelů a neoprávněně nakládá také s údaji lidí, kteří se ze sítě odhlásili. V pátek o tom rozhodl belgický soud, který firmě pohrozil několikatisícovými pokutami (eur), pokud sesbíraná data bez souhlasu nesmaže.

Jestliže Facebook nepřestane neoprávněně shromažďovat data Belgičanů, riskuje pokuty, které se mohou vyšplhat až na 100 tisíc eur denně. V pátek o tom rozhodl belgický soud. Americkou sociální síť už před několika lety zažalovaly belgické úřady, které mají na starosti dohlížet na dodržování národní a evropské legislativy na ochranu osobních údajů. Nemohou ale samy ukládat pokuty.

„Facebook nedostatečně informuje o sbírání osobních dat, o jaký typ údajů se jedná, co s těmito daty dělá a jak dlouho je shromažďuje,“ píše se v rozsudku. Soud dále připomíná, že firma údaje často sbírá bez souhlasu jejich majitelů, a zdůrazňuje, že se jedná i o uživatele sociální sítě, kteří do ní nejsou přihlášeni.

Jak uvedl viceprezident společnosti Richard Allan, Facebook je rozhodnutím soudu zklamaný. „Cookies a pixely, které využíváme, jsou naprosto standardní průmyslové technologie. Umožňují stovkám z tisíců firem růst,“ hájil postup sítě.

Právní bitvy s Facebookem probíhají v Belgii už od roku 2015. Belgické úřady na ochranu soukromí tehdy firmu zažalovaly kvůli tomu, že využívá osobní data lidí bez jejich souhlasu a „šmíruje“ uživatele sítě, i když zrovna nejsou přihlášení. Soud rozhodl v jejich prospěch, ale Facebook se odvolal.

Na Facebook si kvůli ochraně údajů došláply i německé soudy

Belgický spor s Facebookem není zdaleka jediný, který se s firmou v Evropě vede. Tento pátek rozhodl německý soud, že sociální síť porušovala zákon o ochraně osobních údajů, když pro jejich využívání nezískala informovaný souhlas uživatelů. Jak napsaly světové agentury, berlínský soud údajně americké internetové společnosti nařídil upravit podmínky nakládání s údaji pod hrozbou pokuty 250 000 eur (6,3 milionu korun) za každý potvrzený přestupek (stejně jako v belgickém případě).

Podle rozsudku jsou protiprávní výchozí nastavení sociální sítě týkající se sledování polohy uživatelů při soukromé komunikaci prostřednictvím mobilní aplikace nebo zobrazování profilů ve výsledcích internetových vyhledávačů, které dává libovolným zvědavcům přístup k účtům. Německé justici dále vadilo osm bodů obecných uživatelských podmínek. Facebook už prohlásil, že se hodlá proti verdiktu odvolat.

Sociální síť Marka Zuckerberga má v 83milionovém Německu na 30 milionů uživatelů a v poslední době se zde na její chod zaměřil také antimonopolní úřad Bundeskartellamt. Ten vyjádřil v prosinci výhrady vůči tomu, jakým způsobem Facebook získává přístup k údajům třetích stran po založení účtu, tedy například sledování aktivit uživatelů na jiných webových stránkách.

Pokuty za neoprávněné shromažďování osobních údajů se dočkal Facebook v minulosti také například ve Španělsku. Tamní úřady uvedl, že Facebook údaje používá mimo jiné k reklamním účelům, k čemuž nemá souhlas uživatelů. To úřad vyhodnotil jako závažné porušení zákona o ochraně osobních údajů.

Jourová: Facebook a Twitter musejí v ochraně spotřebitelů přidat

Kritiky se Facebooku (a také Twitteru) nedávno dostalo i z úst české komisařky pro ochranu spotřebitelů Věry Jourové. Obě firmy musejí podle ní urychlit snahu sladit své uživatelské podmínky s evropskou právní úpravou o ochraně spotřebitelů. Společnosti podle Jourové zareagovaly pouze částečně na výhrady EU ohledně jejich zodpovědnosti za správu obsahu a ohledně způsobu, jakým informují uživatele o jeho mazání či rušení kontraktů.

„Předpisy EU pro ochranu spotřebitele by měly být dodržovány, a pokud tak společnosti nečiní, měly by je postihnout sankce,“ uvedla v prohlášení Jourová. „Některé společnosti nyní své platformy upravily tak, aby byly pro spotřebitele bezpečnější. Je však nepřijatelné, že tento proces není stále ještě ukončen a že trvá tak dlouho,“ dodala.

Facebook v reakci na stanovisko Evropské komise uvedl, že s EU spolupracoval na změnách s cílem zajistit větší transparentnost. „Nástroje na informování lidí o mazání obsahu jsme měli už dlouho a tyto nástroje hodláme v dalším průběhu roku rozšířit,“ řekla agentuře Reuters mluvčí společnosti.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1