Facebook věděl o ruské propagandě dříve, než přiznal. Po odhalení očerňoval kritiky | info.cz

Články odjinud

Facebook věděl o ruské propagandě dříve, než přiznal. Po odhalení očerňoval kritiky

Facebook věděl o šíření ruské propagandy skrze jeho sociální síť mnohem dříve, než veřejně přiznával. Zároveň se snažil řešit své problémy tím, že očerňoval konkurenci a kritiky. Vyplývá to ze zjištění amerického deníku New York Times, který o praktikách společnosti zveřejnil obsáhlý text. V něm píše i o napojení špiček Facebooku na přední americké politiky.

Šéf bezpečnosti Facebooku Alex Stamos v září 2017 rozčílil hlavní provozní ředitelku společnosti Sheryl Sandbergovou. Informoval představenstvo o tom, že se sociální síť podílela na šíření ruské propagandy. „Shodil jsi nás pod autobus,“ křičela na něj Sandbergová. Ukázalo se, že ona a zakladatel firmy Mark Zuckerberg ignorovali varovné signály, že jejich produkt, který propojil více než 2 miliardy lidí na celém světě, funguje jako hlásná trouba Kremlu ve snaze ovlivnit prezidentské volby.

Facebook nedbal varování expertů a aktivistů z Myanmaru, Indie nebo Německa, kteří jej upozorňovali, že se stává nástrojem vládní propagandy. Snažil se přesvědčovat, že sociální síť je platforma, nikoli vydavatel, proto nemá zodpovědnost za to, co na ní lidé publikují. Za pozicí stál obchodní kalkul – nenaštvat uživatele ani politiky.

S těmi měla Sandbergová, někdejší feministická ikona, výborné vztahy. Zuckerberg z toho těžil. Zatímco on jako vizionář pracoval na technologickém rozvoji firmy, ona mu zajišťovala politickou stránku. Sandbergová působila v administrativě někdejšího prezidenta Billa Clintona, je registrovanou demokratkou, ale uměla to hrát i na druhou stranu. Když po volbách v roce 2010 získali většinu ve Sněmovně reprezentantů, přivábila do Facebooku Joela Kaplana, muže s vazbami na politiky Republikánské strany, jenž sloužil v administrativě George Bushe mladšího.

Že si to Facebook nechtěl s politiky rozházet, ukázaly už počátky kampaně před prezidentskými volbami. Jeho vedení vedlo dlouhé debaty o tom, jak se postavit k silně protimuslimskému příspěvku tehdejšího kandidáta Donalda Trumpa. „Nešťouchejte do medvěda,“ varoval představitele Facebooku Kaplan s tím, že Trump je významnou veřejnou osobou a kroky proti němu by mohly být vykládány jako omezování svobody slova. Společnost nakonec konstatovala, že Trumpův příspěvek neporušil pravidla sociální sítě.

Hlavně nenaštvat republikány

Daleko vážnější problém se ale teprve rodil. V posledních měsících kampaně eskalovala snaha Kremlu útočit na demokraty a jejich kandidátku Hillary Clintonovou. Na sociálních sítích se šířila falešná videa, dezinformace a agresivní příspěvky dehonestující Trumpovu soupeřku. Facebook se tvářil, že o tom neví. O aktivitách ruských trollů veřejně nemluvil. Skutečnost ale byla jiná.

Už na jaře 2016 Stamos zaznamenal podezřelé aktivity. Upozornil jej na ně firemní expert na ruské kybernetické operace. Stamosův tým zjistil, že ruští hackeři zkouší nabourat účty lidí napojených na kampaně obou kandidátů. Z falešných profilů psali novinářům a snažili se mezi ně dostat informace z e-mailů ukradených ze serverů Demokratického národního výboru. Stamos se o zjištění pokusil informovat vedení společnosti. To ale ještě v prosinci 2016, měsíce po volbách, jeho upozorněním nepřikládalo větší váhu.

Stamos jednal na vlastní pěst, což rozčílilo Sandbergovou. Po urgenci na konci roku 2016 nakonec ona a Zuckerberg rozhodli o zřízení tzv. Projektu P, který měl zkoumat falešné zprávy na síti. Za pouhý měsíc bylo jasné, že problém je daleko vážnější, než zjistil Stamosův tým. Vznikl tlak, aby firma odhalení zveřejnila. Proti tomu se ale znovu postavil Kaplan.

V té době, kolem prezidentské inaugurace, už se ruská kauza rozjížděla naplno a ve Washingtonu se debatovalo o zjištění amerických zpravodajských služeb. Kaplan a další výkonní představitelé Facebooku se obávali, že pokud společnost začne o problému mluvit veřejně, obviní ji republikáni ze stranění demokratům. Kaplan se také postavil proti nápadu mazat ruské účty z obavy, že by se uživatelé mohli cítit podvedeni. Sandbergová se za Kaplana postavila, Zuckerberg se diskusí vůbec neúčastnil.

Krizová komunikace: Očerňování a lobbování

Zprávy o šíření ruské propagandy skrze Facebook se ale nakonec stejně dostaly na veřejnost. Kongres, jenž se v končícím období na mnoha věcech neshodoval, byl najednou nakloněný větším regulacím sociálních sítí. Facebooku navíc letos na jaře ještě přitížila kauza Cambridge Analytica, která odhalila, že společnost nezabránila užívání citlivých údajů uživatelů firmou spolupracující s kampaní Donalda Trumpa.

Kaplanův tým v tu chvíli začal hrát zásadní roli. Facebook se rozhodl bránit agresivně. Už v říjnu 2017 rozšířil spolupráci s washingtonskou firmou Definers Public Affairs, za níž stáli veteráni republikánské politiky. Specializovala se na politické kampaně. Její spolupráce s Facebookem vyústila v očerňování konkurenčních společností – především Googlu a Applu. Časté byly také útoky na kritické organizace Ligy proti nenávisti. Tu představitelé Facebooku nazývaly vedoucí židovskou lidsko-právní organizací.

New York Times mluvily s více než 50 současnými a bývalými zaměstnanci Facebooku nebo zákonodárci. Podle nich agresivní postup hnala dopředu Sandbergová, která měla ambice se vrátit zpět do veřejného života. Kampaň podpořila společnost i lobbováním v Kongresu. Facebook začal některé zákonodárce dotovat podobně, jako to dělá například Národní asociace držitelů zbraní. Nejvíce peněz dostal lídr senátní menšiny Chuck Schummer. Ten se následně snažil přesvědčit autory návrhu znamenajícího větší regulace, aby proti Facebooku nebojovali, ale snažili se s ním spolupracovat.

Konzervativní voliče zase měla přesvědčit kampaň vedená proti filantropovi Georgi Sorosovi. Najatá firma je jej snažila vykreslit jako sílu stojící za hnutím proti Facebooku. Nepravdivá obvinění šířila skrze vlastní stránku tvářící se jako zpravodajský portál. Publikovala také informace, které sociální síť stavěly do dobrého světla. Ty, stejně jako negativní zprávy, následně přejímaly konzervativní zpravodajské weby.

Facebook se ke zjištění New York Times postavil opatrně. V reakci na zveřejnění textu ve středu ukončil spolupráci s firmou Definers Public Affairs. V prohlášení se následně bránil, že by po ní někdy požadoval šíření dezinformací. „Je chybou si domnívat, že jsme požádali společnost Definers, aby platila nebo psala texty jménem Facebooku, či aby komunikovala cokoli nepravdivého,“ sdělila mluvčí Facebooku s tím, že provozovatelé sociální sítě nikdy netajili, že s Definers spolupracují.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud