Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Finská novinářka zkoumala ruské trolly. Ti proti ní spustili brutální kampaň

Finská novinářka zkoumala ruské trolly. Ti proti ní spustili brutální kampaň

Útoky, obvinění, napadání. S tím vším se musela vypořádat finská investigativní novinářka Jessikka Aroová. Ta se od roku 2014 zabývala proruskými internetovými trolly. Výsledkem byla masivní negativní kampaň proti její osobě. Teď o ní promluvila pro BBC.

Aroová pracuje pro finskou veřejnoprávní televizi YLE. Před třemi lety začala monitorovat proruské „trollí farmy“. Přinesla důkazy o státní propagandistické sítí twitterových botů – počítačovým programem ovládaných internetových účtů.

Její činnost vzbudila pozornost i na straně samotných trollů, jak se lidem šířícím na internetu záměrně provokativní, manipulativní nebo lživé informace říká. Krátce poté, co začala zveřejňovat svá odhalení, rozšířily se na ruských webech informace, že pracuje jako špiónka pro cizí tajné služby. Zároveň se na internetu objevily kontakty na Aroovou, která najednou dostávala spoustu výhrůžných zpráv.

Rasistický dezinformační web publikoval o novinářce stovky článku, v nichž ji líčil jako osobu s poškozeným mozkem, která šíří konspirační teorie. Zveřejnili též její citlivé zdravotní informace, nebo starou pokutu za užívání drog. „Udělali ze mě drogového dealera ve službách NATO,“ popisuje Aroová pro BBC.

V ten moment pochopila, že téma, kterým se zabývá, je důležitější, než si původně myslela. „Neútočili by na mě, pokud by to bylo nějaké malé téma,“ domnívá se a dodává, že mnoho botů je na síti skrytých v podobě profilů vydávajících se za atraktivní dívky.

Vyrovnat se s útoky pomohli Aroové její přátelé a mnoho odborníků, kteří se fenoménem trollů také zabývají. „A nemůžu dostatečně poděkovat finské policii, která byla pro mě klíčová. Někteří z těchto proruských aktivistů jsou podezřelí ze závažných zločinů. Policie také zřídila jednotku proti nenávistným projevům,“ shrnuje novinářka, k čemu její práce a případ přispěly.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1