Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Hledá se radní ČT: Šanci mají Hladký, Karmazín a Ondrová

Hledá se radní ČT: Šanci mají Hladký, Karmazín a Ondrová

Do sněmovní volby člena Rady České televize postoupili ze šestice kandidátů bývalí vedoucí televizní pracovníci Marek Hladký a Vladimír Karmazín a někdejší senátorka ODS a posléze členka Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Irena Ondrová. Počet nominantů dnes zúžil volební výbor. ČTK to sdělil jeho člen a předseda volební komise Martin Kolovratník (ANO).

Ve výboru neuspěli televizní odborář Antonín Dekoj, bývalá moderátorka Dana Makrlíková, která už v Radě ČT v minulosti působila, a někdejší televizní pracovník Ivo Ferkl. Tajná volba jednoho člena Rady ČT by se měla na plénu uskutečnit 27. června, uvedl Kolovratník.

Poslanci budou volit také jednoho člena Rady Českého rozhlasu. Výbor v tomto případě nemusel počet nominantů zužovat, protože jsou tři. Jde o Ondrovou, lektorku Stanislavu Spoustovou, která kandidovala za hnutí ANO do krajského zastupitelstva, a o bývalého vedoucího pracovníka rozhlasu Oldřicha Šestáka.

Patnáctičlenná Rada České televize a devítičlenná Rada Českého rozhlasu jsou orgány, jejichž prostřednictvím veřejnost uplatňuje své právo kontroly těchto veřejnoprávních médií. Do jejich působnosti náleží například jmenování a odvolání generálního ředitele a schvalování rozpočtů těchto médií.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1