Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Internet na Šumavě zdarma? Brusel dá na rozvoj wifi v parcích a muzeích 120 milionů eur

Internet na Šumavě zdarma? Brusel dá na rozvoj wifi v parcích a muzeích 120 milionů eur

Evropská unie přispěje 120 miliony eur (asi 3,1 miliardy korun) na rozšíření bezplatného internetového připojení ve veřejných prostorách. V šesti až osmi tisících obcí by díky projektu Wifi4EU měli jejich obyvatelé či turisté získat volný přístup na internet například v knihovnách, muzeích, parcích či nemocnicích. Rozhodli o tom dnes na plenárním zasedání ve Štrasburku poslanci Evropského parlamentu.

„Samozřejmě šest až osm tisíc obcí není mnoho, ale já si od tohoto projektu slibuji, že povzbudí k dalšímu rozšíření internetu v EU," podpořil dnes unijní projekt europoslanec Pavel Telička. Také podle dalšího českého europoslance Luďka Niedermayera nejde zatím „o velké peníze a velký rozsah", což ale nesnižuje důležitost projektu. „Ve 21. století je klíčové, aby internetové připojení bylo přístupné nejen ve velkých městech, ale i na vesnicích," uvedl Niedermayer.

O finance z EU budou moci žádat obce, v nichž zatím neexistuje veřejné internetové připojení zdarma. Žádosti budou moci podávat přes internet a peníze dostane ten, kdo zažádá včas. Celkem bude na tento projekt, který má být spuštěn koncem roku, vyčleněno 120 milionů eur. Finance z EU by měly jít na technické vybavení a instalaci, obce pak mají po nejméně tři roky zajistit provoz bezplatného připojení.

Díky novému projektu by v místech, kde dosud není dostupné volně přístupné veřejné vysokorychlostní připojení, měl být signál wifi dosažitelný v parcích, na náměstích, v čekárnách u lékaře, v nemocnicích, muzeích či knihovnách.

EU předpokládá, že orgány veřejné správy také díky projektu budou moci rozvíjet vlastní digitální služby, jako například elektronické zdravotnictví či elektronickou veřejnou správu.

Projekt Wifi4EU je součástí úsilí EU vytvořit v Evropě „digitální unii". Cílem této strategie, kterou vytyčila Evropská komise v roce 2015, je usnadnit spotřebitelům a podnikům přístup ke zboží a službám on-line v celé Evropě a podpořit růst evropské digitální ekonomiky. Podle Evropské komise by plně funkční jednotný digitální trh mohl hospodářství EU každoročně přinést až 415 miliard eur.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1