Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Jourová hledá cestu, jak bojovat proti teroristům. Vyšetřovatelé získají data bez souhlasu firem

Jourová hledá cestu, jak bojovat proti teroristům. Vyšetřovatelé získají data bez souhlasu firem

Evropská komise chce usnadnit získávání důkazů od technologických firem. Zatímco nyní vyšetřovatele omezují hranice jednotlivých států, do budoucna by měli mít možnost žádat o materiály i v okolních unijních zemích. Komise tím chce zefektivnit boj proti terorismu.

Orgány činné v trestním řízení dnes často při snaze získávat informace narážejí. Zatímco v Unii platí volný pohyb osob a také internet je otevřeným prostředím, v němž mezi sebou lidé komunikují napříč státy celého světa, policie a prokurátoři mohou konat jen v rámci hranic vlastní země. Ještě větší problém nastává v případě cloudových úložišť, kde není jasné, na jakém území se data nachází.

Evropská komise chce proto do konce tohoto roku předložit návrh, který by práci vyšetřovatelů výrazně usnadnil. Už nyní sice platí možnost využití tzv. evropského vyšetřovacího rozkazu, tento proces je ale příliš zdlouhavý. I proto ministři zemí EU volají po rychlejším mechanismu.

Ministři se bavili se o třech variantách možného postupu. V té první vyšetřující orgány budou moci požádat firmu, aby jim materiály poskytla. „Nejsem příznivcem této varianty, jelikož by tam byla možnost, že by firmy nemusely žádosti vyhovět a celá věc by se vracela k původnímu postupu,“ říká česká eurokomisařka Věra Jourová, do jejíž gesce návrh spadá.

Druhá verze pracuje s tím, že by firmy žádosti vyhovět musely. Právě k té se nyní ministři kloní. Jourová ale upozorňuje, že ve výjimečných případech je nutné postupovat ještě rychleji a pomohla by varianta číslo tři, z níž vyplývá možnost vyštřovatelů získávat data bez předchozího požadavku.

„To je drastická varianta. Musela by mít nějaké ochranné mechanismy. Ale měli bychom být vybaveni pro rychlé jednání, například při rozkrývání teroristických skupin,“ upřesňuje Jourová. Záruky by se měly týkat nezbytnosti a přiměřenosti takového postupu.

Nad posledními dvěma možnostmi už vyjádřily znepokojení technologické firmy. Obávají se narušení soukromí zákazníků a nižší ochoty lidí využívat cloudové služby.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1