Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Kauza Agrofert v Českém rozhlase: Redaktory proškolíme, slíbil Zavoral. Kroupa zvažuje odchod

Kauza Agrofert v Českém rozhlase: Redaktory proškolíme, slíbil Zavoral. Kroupa zvažuje odchod

Reportáže a výstupy Janka Kroupy ohledně pozemků, na kterých hospodaří koncern Agrofert, byly nevyvážené a neobjektivní. Uvádí to analýza Institutu komunikačních studií a žurnalistiky (IKSŽ) Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze, kterou si nechal zpracovat Český rozhlas (ČRo). Dnes to na jednání Rady ČRo řekl generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral. Bude chtít školení pro pracovníky rozhlasu. Rada následně jednomyslně odhlasovala, aby se rozhlas snažil do budoucna o objektivitu, což se v „tomto případě zcela nestalo“.

Český rozhlas v reportáži Janka Kroupy informoval loni na konci listopadu o tom, že koncern Agrofert, který do loňského února vlastnil současný předseda vlády v demisi Andrej Babiš (ANO), hospodaří na 1700 hektarech polností s neujasněnou majetkovou strukturou. Na většinu pozemků podle reportáže navíc pobírá dotace.

Následně o příspěvku diskutovala Rada ČRo, kde si na neobjektivní reportáž stěžoval místopředseda rady Tomáš Kňourek. Podle zápisu z rady uvedl, že Kroupova reportáž měla být zpracována lépe a její znění a načasování zavánělo účelovostí. V té době Babiš přebíral vládu od odcházejícího kabinetu Bohuslava Sobotky (ČSSD). V den vydání reportáží byl Babiš na Pražském hradě za prezidentem Milošem Zemanem, kde mu předal seznam navrhovaných ministrů. Kroupy se poté zastala desítka šéfredaktorů zpravodajských webů i novin.

Zavoral médiím tehdy přislíbil, že do konce ledna nechá vypracovat analýzu Kroupových příspěvků. Nechal vypracovat tři - jednu od společnosti Newton, druhou od IKSŽ a třetí od Karla Hvížďaly. Všechny chce v krátké době nechat zveřejnit buď na webu rozhlasové rady, nebo rozhlasu. Hvížďalova analýza podle něj nenaplňovala požadavky na kvantitativní výstup, další pak nerámovala mediální obsah, vycházel tak především z analýzy IKSŽ a svých konzultací s právníky.

Za problematické části kromě výběru řečníků v Kroupových reportážích označil Zavoral i použitou propagandistickou předpojatost, například že se hospodaření Agrofertu hodnotilo, jako by šlo o trestný čin. „Přešlapy“ byly podle ředitele i v Kroupově výstupu v pořadu 20 minut Radiožurnálu, kde o případu hovořil. „Práce nebyla kvalitní - podotýkám, že právě způsob zpracování ve mně vzbuzoval pochybnosti, nikdy jsem nezpochybňoval téma,“ uvedl Zavoral.

Kroupa tvrdí, že si Zavoral nechal zpracovat tři analýzy a vybral si z nich jednu, která se mu hodila. Ta podle něj ještě nehodnotila celý reportážní obsah. Do budoucna zváží své působení v této instituci. „Je to úplně absurdní, protože pan generální ředitel si objednal tři analýzy. Ty, které se mu nehodily, tak zjevně úplně ignoroval,“ řekl Kroupa.

„Dozvěděl jsem se z médií, že na tomto tématu se pracovalo půl roku - tak by mne zajímalo, jak po půl roce vznikne takovýhle paskvil, to nechápu,“ řekl dnes místopředseda rady Kňourek. 

1080p 720p 480p 360p 240p
Zjistíme, kdo zveřejnuje Babišovy nahrávky. Kompro na něj připravuje Penta, říká Janek Kroupa

Naopak Kroupy se zastal ředitel rozhlasového zpravodajství Jan Pokorný, podle kterého rozhodně o žádný „paskvil“ nešlo. „Myslel jsem, že bych vysvětlil některým radním, kteří mají pochybnost o naší práci, že to není tak, že přijde redaktor, má na flešce reportáže a ty dá do vysílacího zařízení. To prochází editoriální schvalovací politikou, to prochází ušima a mozky minimálně pěti zkušených novinářů,“ řekl ČTK Pokorný po jednání rady. Při projednávání bodu na radě nebyl osloven.

Na reportáž si stěžoval také Agrofert. Jeho mluvčí Karel Hanzelka po jednání rady ČTK řekl, že firma chtěla po rozhlasu omluvu. Kvituje analýzu IKSŽ i stanovisko generálního ředitele, uvidí, jak se situace dále bude vyvíjet.

Pracovníci rozhlasu by nyní měli absolvovat školení, kde se Kroupovy reportáže budou ukazovat jako modelový případ, jak by objektivní zpravodajství nemělo vypadat a jak se vyvarovat chyb, řekl radním Zavoral s tím, že to navrhne Pokornému.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1