Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Kauza „zakázaných“ článků o dotacích na sport: Výzva k odstranění textů je protiústavní, míní právníci

Kauza „zakázaných“ článků o dotacích na sport: Výzva k odstranění textů je protiústavní, míní právníci

Právníci oslovení ČTK nesouhlasí s postupem dozorujícího státního zástupce v kauze fotbalových dotací, který pod hrozbou sankce vyzval server Aktuálně.cz k odstranění textu s informacemi o případu. Podle právníků je výzva protiústavní, pražské vrchní státní zastupitelství jejím zasláním překročilo svou pravomoc a snaží se prolomit zákonnou úpravu. Vydavatelství Economia text původně stáhlo, dnes jej ale na server vrátilo a na žalobce Ondřeje Trčku chce podat stížnost. Podle šéfky zastupitelství Lenky Bradáčové však soudy v obdobné situaci uznaly výzvu za zákonnou a důvodnou.

V kauze kolem obviněného šéfa českého fotbalu Miroslava Pelty jde o údajnou korupci při rozdělování dotací od ministerstva školství. Dozorující státní zástupce Trčka v pátek zaslal redakci Aktuálně.cz výzvu kvůli článku „Pelta na ministerstvu protlačil i dotaci pro Spartu. Podle policie byly ve hře hned dvě jeho milenky“. Požadoval, aby server do dvou hodin odstranil citace usnesení o zahájení trestního stíhání a také informace umožňující zjištění svědků v dané věci. Podle něj totiž zveřejněné informace závažně zasahovaly do průběhu trestního řízení a mařily jeho účel.

Obdobnou výzvu ohledně čtyř článků na webu od Trčky obdržel také Český rozhlas. Rozhodl se jí nevyhovět a proti případné sankci se chce bránit soudně.

„Výzva vrchního státního zastupitelství je příkladem překročení pravomoci tohoto orgánu,“ napsal advokát a expert na mediální právo Aleš Rozehnal. „Jakékoli omezení svobody slova může být umožněno pouze na základě zákona a restrikce musí být jasná, určitá a předvídatelná. Pro odstranění článku tak, jak to požaduje vrchní státní zastupitelství, však zákonné podklady chybí,“ uvedl.

Trčka ve výzvě upozornil, že při jejím neuposlechnutí lze uložit pořádkovou pokutu až do výše 50 000 korun. Podle Rozehnala ale žalobcem použitý paragraf trestního řádu zároveň uvádí, že musí jít o výzvu učiněnou právě na základě tohoto zákona. „Nikde v trestním řádu však nenajdeme ustanovení o možnosti vyzvat médium k odstranění zveřejněných informací,“ konstatoval advokát.

Totéž si myslí i právník Tomáš Sokol, prezident spolku Unie obhájců. „Mé stanovisko je kategorické NE, dokonce si myslím, že by mohlo jít o trestný čin,“ sdělil ve své reakci na zaslanou výzvu. Takzvaný náhubkový zákon, na nějž se státní zastupitelství rovněž odkázalo, se podle advokáta na tento případ nevztahuje.

V odborném stanovisku zpracovaném pro Českou justici a poskytnutém ČTK Sokol napsal, že výzva je nezákonná a hrubě protiústavní. „Státní zástupce ve výzvě požaduje něco, co není oprávněn požadovat, respektive vytváří dojem, že ukládá zákonem předvídanou povinnost, ač tomu tak zjevně není,“ poznamenal. Podle něj je na místě zvážit, zda se tím žalobce nedopustil kárného provinění, případně zneužití pravomoci úřední osoby.

„Jde o zcela neobvyklý postup Vrchního státního zastupitelství v Praze, který lze označit jako snahu prolomit zákonnou úpravu,“ reagovala další specialistka na mediální právo Helena Chaloupková, podle níž je právní výklad použitý státním zástupcem účelový. „V tomto případě jde o věc veřejného zájmu, kterou se sdělovací prostředky logicky zabývají. Mají ztíženou situaci v tom směru, že si nemohou informace ověřovat přímo u orgánů činných v trestním řízení, ale nikdo jim nemůže zakázat, aby informace zveřejňovaly,“ podotkla. „Novináři (respektive vydavatel) žádné ustanovení, které by se jich týkalo, neporušili,“ uzavřela.

Vedení Vrchního státního zastupitelství v Praze sdělilo v tiskové zprávě, že státní zástupce v daném případě postupuje podle zákona a opírá se o konstantní judikaturu Evropského soudu pro lidská práva, nálezy Ústavního soudu a také o rozhodnutí Vrchního soudu v Praze. „Vrchní státní zastupitelství plně respektuje význam svobodných médii pro fungování demokratického právního státu a právo na přístup k informaci. Přesto bylo již opakovaně i v minulosti nuceno v obdobné procesní situaci (vazební řízení) přijmout opatření k ochraně další významné hodnoty, kterou představuje právo na fair proces a naplnění účelu trestního řízení,“ oznámilo zastupitelství.

Vydavatelství Economia si chce na žalobce stěžovat u jeho nadřízeného, tedy u Bradáčové. Ta však s Trčkovým krokem souhlasí. Podle ní už soudy podobný případ výzvy řešily.

 

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1