Články odjinud

Království za sledovanost. YouTube křiví realitu a vede k extremismu, ukázal případ Chemnitz

Království za sledovanost. YouTube křiví realitu a vede k extremismu, ukázal případ Chemnitz

Události posledních týdnů v německém Chemnitzu ukazují, že hledat v podobně emotivních situacích seriozní zprávy na sociálních sítích a doufat při tom v objektivitu je nanejvýš naivní. Vidět je to třeba u videoportálu YouTube, který uzavírá diváky do nekonečné smyčky smíchané z propagandy a extremismu. YouTube a jeho vlastník Google však tímto způsobem mnohem účinněji prodávají reklamu.

Thomas Hoffman byl v neděli 26. srpna ve vlaku na cestě z Hamburgu do Chemnitzu. Ve městě tehdy zuřily nepokoje po vraždě, ze které jsou podezřelí imigranti. Hoffman chtěl znát podrobnosti, ale místo aby otevřel v prohlížeči nějaký respektovaný zpravodajský web, začal na YouTube. A nestačil se divit.

Výsledky, které se mu na dotaz "Chemnitz" zobrazily, měly k věrnému vykreslení reality velmi daleko. Zobrazená videa byla mnohdy dezinformační a propagandistická. Nebyla nezaujatým zachycením skutečností, ale měla za cíl radikalizovat. Některá byla spojena s pravicovým extremismem, jiná s konspiračními teoriemi. Hoffman vstoupil do sféry, o níž do té doby neměl ani ponětí.

Podle výzkumníků, kteří se na obsah platformy YouTube zaměřují, není "případ Chemnitz" ojedinělý incident. Sociální síť, která je vlastněná společností Google, se dlouhodobě snaží zobrazováním a doporučováním kontroverzních videí získat co největší počet zhlédnutí. Ta totiž přinášejí dobrá reklamní čísla – a tedy peníze.

Roy Serrato se už roky zabývá digitálním marketingem a tvrdí, že pro diváky je obtížné se z extrémistické smyčky YouTube vymanit. YouTube prozatím situaci vysvětlilo jen zpola: „Náš systém doporučovaných videí je navržený tak, aby byl divák spokojený.“ Dřívější studie ukázaly, že uspokojit divákovu touhu po emocích je poměrně jednoduché – pokud by divák automaticky sledoval každé následující doporučené video, zhlédnul by mnohem více kontroverzního obsahu, než toho mainstreamového. „YouTube má ohromný potenciál stát se jedním z nejvíce radikalizujících nástrojů 21. století,“ říká pro New York Times výzkumník Zeynep Tufekci.

Systém navádění na extrémní obsah je poměrně jednoduchý, ukázal Serrato na případu Chemnitz. Výzkumník shromáždil vzorek asi 650 videí, která se tématem zabývají, a poznamenal si další videa, na která algoritmus sítě diváky navádí. „Co jsem zjistil, bylo zcela bizarní!“ Podle Serrata totiž divák u sporného obsahu skončil maximálně po dvou doporučeních. Opačným směrem však systém nefungoval: pokud divák začal sledovat extremistická videa, seriózní zpravodajství mu už algoritmus nenabídnul.

„YouTube nedává přesný obrázek světa takového, jaký skutečně je. Realita této sociální sítě je silně zabarvena touhou zaujmout diváka, aby konzumoval obsah," shrnuje přístup sítě její bývalý zaměstnanec Guillaume Chaslot, který nyní zkoumá dopad YouTube na veřejné mínění.

„Analogie, kterou rád zmiňuji, je placatá Země. Tento příklad je totiž apolitický,“ vysvětluje Chaslot. „Videa, ve kterých někdo tvrdí, že Země je placatá, se stanou mnohem spíše virální, než když někdo bude prohlašovat, že je naše planeta kulatá. Proto, že mají potenciál získat sledovanost, je bude algoritmus sítě spíše dále doporučovat.“ Takový přístup představuje nanejvýš efektivní byznys model, který firmě z reklam přináší miliardy eur. Odvrácená stránka je zřejmá – rozdělování společnosti a propagace okrajových a mnohdy zcela zavádějících pohledů (popřípadě rovnou lží) na konkrétní téma, což zdaleka ne každý uživatel dokáže rozpoznat.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud