Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Království za sledovanost. YouTube křiví realitu a vede k extremismu, ukázal případ Chemnitz

Království za sledovanost. YouTube křiví realitu a vede k extremismu, ukázal případ Chemnitz

Události posledních týdnů v německém Chemnitzu ukazují, že hledat v podobně emotivních situacích seriozní zprávy na sociálních sítích a doufat při tom v objektivitu je nanejvýš naivní. Vidět je to třeba u videoportálu YouTube, který uzavírá diváky do nekonečné smyčky smíchané z propagandy a extremismu. YouTube a jeho vlastník Google však tímto způsobem mnohem účinněji prodávají reklamu.

Thomas Hoffman byl v neděli 26. srpna ve vlaku na cestě z Hamburgu do Chemnitzu. Ve městě tehdy zuřily nepokoje po vraždě, ze které jsou podezřelí imigranti. Hoffman chtěl znát podrobnosti, ale místo aby otevřel v prohlížeči nějaký respektovaný zpravodajský web, začal na YouTube. A nestačil se divit.

Výsledky, které se mu na dotaz "Chemnitz" zobrazily, měly k věrnému vykreslení reality velmi daleko. Zobrazená videa byla mnohdy dezinformační a propagandistická. Nebyla nezaujatým zachycením skutečností, ale měla za cíl radikalizovat. Některá byla spojena s pravicovým extremismem, jiná s konspiračními teoriemi. Hoffman vstoupil do sféry, o níž do té doby neměl ani ponětí.

Podle výzkumníků, kteří se na obsah platformy YouTube zaměřují, není "případ Chemnitz" ojedinělý incident. Sociální síť, která je vlastněná společností Google, se dlouhodobě snaží zobrazováním a doporučováním kontroverzních videí získat co největší počet zhlédnutí. Ta totiž přinášejí dobrá reklamní čísla – a tedy peníze.

Roy Serrato se už roky zabývá digitálním marketingem a tvrdí, že pro diváky je obtížné se z extrémistické smyčky YouTube vymanit. YouTube prozatím situaci vysvětlilo jen zpola: „Náš systém doporučovaných videí je navržený tak, aby byl divák spokojený.“ Dřívější studie ukázaly, že uspokojit divákovu touhu po emocích je poměrně jednoduché – pokud by divák automaticky sledoval každé následující doporučené video, zhlédnul by mnohem více kontroverzního obsahu, než toho mainstreamového. „YouTube má ohromný potenciál stát se jedním z nejvíce radikalizujících nástrojů 21. století,“ říká pro New York Times výzkumník Zeynep Tufekci.

Systém navádění na extrémní obsah je poměrně jednoduchý, ukázal Serrato na případu Chemnitz. Výzkumník shromáždil vzorek asi 650 videí, která se tématem zabývají, a poznamenal si další videa, na která algoritmus sítě diváky navádí. „Co jsem zjistil, bylo zcela bizarní!“ Podle Serrata totiž divák u sporného obsahu skončil maximálně po dvou doporučeních. Opačným směrem však systém nefungoval: pokud divák začal sledovat extremistická videa, seriózní zpravodajství mu už algoritmus nenabídnul.

„YouTube nedává přesný obrázek světa takového, jaký skutečně je. Realita této sociální sítě je silně zabarvena touhou zaujmout diváka, aby konzumoval obsah," shrnuje přístup sítě její bývalý zaměstnanec Guillaume Chaslot, který nyní zkoumá dopad YouTube na veřejné mínění.

„Analogie, kterou rád zmiňuji, je placatá Země. Tento příklad je totiž apolitický,“ vysvětluje Chaslot. „Videa, ve kterých někdo tvrdí, že Země je placatá, se stanou mnohem spíše virální, než když někdo bude prohlašovat, že je naše planeta kulatá. Proto, že mají potenciál získat sledovanost, je bude algoritmus sítě spíše dále doporučovat.“ Takový přístup představuje nanejvýš efektivní byznys model, který firmě z reklam přináší miliardy eur. Odvrácená stránka je zřejmá – rozdělování společnosti a propagace okrajových a mnohdy zcela zavádějících pohledů (popřípadě rovnou lží) na konkrétní téma, což zdaleka ne každý uživatel dokáže rozpoznat.

 

Vláda stopla utajovaný program, na kterém závisí životy českých vojáků v Afghánistánu

Ministr vnitra Milan Chovanec loni zastavil utajovaný program přesídlování místních tlumočníků, kteří pomáhají českým vojákům na misi v Afghánistánu. Podle zdrojů serveru INFO.cz toto rozhodnutí způsobilo nedostatek klíčových spolupracovníků české jednotky na neklidném bojišti. Vláda tak ohrozila nejen životy afghánských překladatelů a jejich rodin, ale zřejmě i bezpečnost českých vojáků, kteří se bez tlumočníků obejdou jen stěží. Konec programu podle všeho způsobil incident v pražské nemocnici na Bulovce, po kterém byl syn již přemístěného afghánského spolupracovníka obviněn ze znásilnění.

Čeští vojáci jsou zoufalí, tvrdí zdroje serveru INFO.cz. Nedaří se jim do svých služeb získat afghánské tlumočníky, které jsou pro fungování jednotky nepostradatelní. Ti se k Čechům nehrnou, Praha jim totiž počínaje loňskem odmítá po skončení nebezpečné služby pomoci na cestě do Evropy. Zahraniční armády působící v kulturně cizím prostředí místním spolupracovníkům i jejich rodinám běžně nabízejí přesídlení, a to z velmi dobrých důvodů. Tlumočníci i jejich blízcí jsou logickým cílem radikálů, kteří na jejich hlavy nezřídka vypisují i finanční odměny – jsou si totiž dobře vědomi jejich důležitosti.

Link

Kupříkladu Američané odvážejí lokální tlumočníky po skončení mise prý nejen z Afghánistánu, ale třeba i z Iráku. Autor tohoto textu pobýval v roce 2009 u české jednotky na základně v Lógaru, kde se s místními překladateli setkal. Na jejich výslovné přání je nefotografoval a dříve pořízené snímky z aparátu vymazal. Kvůli jejich utajení. Radikální povstalci z hnutí Tálibán totiž za jejich smrt nabídli slušný obnos.

Na tuto situaci ve své interpelaci ze dne 11. září upozornila poslankyně ODS a předsedkyně výboru pro obranu Jana Černochová. Místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček na její dotaz ohledně programu pro afghánské spolupracovníky odpověděl 8. října. „V současnosti žádný program pomáhající afghánským tlumočníkům a spolupracovníkům Armády ČR s přesídlením do České republiky neprobíhá,“ konstatuje předseda české sociální demokracie. „Pokud jde o aktivity realizované v nedávné minulosti, ty jsou předmětem utajení ve stupni vyhrazené,“ dodal Jan Hamáček.

5033675:article:true:true:true

Může za konec programu konflikt z pražské Bulovky? 

A proč byl program – v armádách jiných zemí zcela obvyklý – v Česku zastaven? Zdroje oslovené serverem INFO.cz se shodují v tom, že tehdejší sociálnědemokratický ministr vnitra Milan Chovanec tímto způsobem reagoval na kauzu údajného znásilnění v nemocnici na pražské Bulovce. Tam se syn již do Česka přesídleného afghánského tlumočníka dostal do nejasného konfliktu se zdravotní sestrou, která mladíka obvinila ze znásilnění. Soud nakonec rozhodl, že se dvacetiletý Afghánec Sabawoon Davizi trestného činu nedopustil.

Případu se ale chytla média, která v době uprchlické krize zveřejňovala nejen údajné podrobnosti nepotvrzeného útoku, ale i jména přesídlených Afghánců. Detaily utajovaného programu se dostaly na veřejnost a ministerstvo vnitra se tehdy zřejmě z politických důvodů rozhodlo v přesídlování tlumočníků nepokračovat, aby prý nebylo konkurenčními politiky obviněno z podpory migrace.

Čeští vojáci se v Afghánistánu dostávají do střetů s islamistickými povstalci stále častěji. Letos v srpnu zahynuli při sebevražedném útoku tři vojáci, tuto středu bylo na hlídce zraněno pět českých vojáků, jeden z nich těžce. Zvýšená aktivita Tálibánu zřejmě souvisí se snahou získat před možnými mírovými jednáními se Spojenými státy pod kontrolu co nejvíce území.

Link

37232