Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Macron vytáhl do boje proti dezinformacím. Jeho návrh označují za nebezpečný politici i novináři

Macron vytáhl do boje proti dezinformacím. Jeho návrh označují za nebezpečný politici i novináři

Francouzský parlament začíná debatovat o návrhu zákona, který má za cíl bojovat proti falešným zprávám. Prezident Emmanuel Macron chce prosadit legislativu umožňující v době před volbami blokovat nepravdivý mediální obsah. Podle kritiků tím ohrožuje svobodu tisku.

Před rokem, v době vrcholící předvolební kampaně, musel tehdejší kandidát Emmanuel Macron vyvracet nepravdivé tvrzení své soupeřky Marine Le Penové. Ta jej v televizní debatě křivě obvinila z vlastnictví účtu na Bahamách.

Právě zkušenost z kampaně učinila z dezinformací jedno ze zásadních témat nově zvoleného prezidenta. Ve čtvrtek začne francouzský parlament projednávat Macronův návrh zákona, jenž má omezit dopad falešných zpráv. Návrh, který kritici označují za ohrožení svobody.

Pokud by jej zákonodárci schválili, mohly by nově soudy zasahovat do mediálního obsahu daleko více než dříve. V době tří měsíců před volbami by dostaly pravomoc rozhodnout o zablokování či smazání části zpráv a promovaných reklamních kampaních na sociálních sítích. Týkalo by se to neověřených informací sloužících k poškození jiné osoby. Soudce by měl na rozhodnutí 48 hodin.

„Navrhuji to k ochraně naší demokracie před těmito falešnými zprávami. Lži, které mají za cíl někoho pošpinit, mohou politici, veřejně známé osoby nebo novináři šířit po celém světě v každém jazyce,“ obhajuje novinku Macron.

Opozice ale návrh kritizuje. Upozorňuje, že 48 hodin je v některých případech příliš krátká doba na zodpovědné posouzení charakteru zprávy. Kritici také varují, že se novináři mohou ocitnout pod daleko větším tlakem na prozrazení svých zdrojů.

„Potenciální riziko zákona spočívá v tom, že se dostane do rukou vládě se špatnými úmysly. To může vést ke katastrofě,“ varuje socialistický poslanec Hervé Sauglinac, který dodává, že zákon nerozlišuje mezi novináři dodržujícími pravidla a zbytkem, přičemž se může snadno obrátit proti první skupině.

Na nedostatky v návrhu a příliš krátkou dobu na rozhodnutí si stěžují také sami novináři. Deník Le Monde označil charakter návrhu za nebezpečný. Organizace Reportéři bez hranic jej sice neodmítá úplně, ráda by ale viděla dílčí změny.

Je pravděpodobné, že se Macronovi podaří s návrhem uspět. V parlamentu má zajištěnou pohodlnou většinu. Další otázkou ale je, jak budou soudy s novou možností nakládat. Francouzské právo už totiž jeden podobný zákon má. Pochází z roku 1881 a publikování falešných zpráv pod postihem zakazuje. V praxi se ale příliš nevyužívá.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1