Management Mladé fronty chtěl podle zápisu odvolat předsedkyni představenstva. Nyní to popírá | info.cz

Články odjinud

Management Mladé fronty chtěl podle zápisu odvolat předsedkyni představenstva. Nyní to popírá

Souboj několika českých miliardářů o moc nad vydavatelstvím Mladá fronta (MF) se podle všeho přelévá i dovnitř společnosti. Jak ukazuje zápis posledního jednání předběžného věřitelského výboru (PVV) Mladé fronty a insolvenční správkyně Petry Hýskové ze závěru března, management vydavatelství navrhnul odvolání předsedkyně představenstva MF Markéty Novákové. Generální ředitel vydavatelství Jan Mašek nicméně na následný přímý dotaz popírá, že by se Novákové „chtěl zbavit“ a viní formulaci zápisu. 

Kolem oslabeného vydavatelství Mladá fronta už od konce loňského roku, kdy se začaly objevovat první insolvenční návrhy, krouží několik českých miliardářů. Kromě majitele Františka Savova, který se před českou justicí skrývá již několik let v Londýně, jde zejména o rodinu zbrojařů Strnadových a jejich průmyslové impérium Czechoslovak Group a relativně nově i o druhého nejbohatšího Čecha Radovana Vítka a jeho realitní skupinu CPI.

Souboj těžkých vah českého byznysu se nyní promítnul i dovnitř společnosti. Management vydavatelství v čele s generálním ředitelem Janem Maškem se podle zápisu PVV pokusil prostřednictvím věřitelů odvolat předsedkyni představenstva Markétu Novákovou. Prozatím neúspěšně.

„Dlužník navrhnul, aby Crane jako zajištěný věřitel s možností výkonu hlasovacích práv odvolal Markétu Novákovou z funkce předsedkyně představenstva,“ uvádí poměrně jednoznačně zápis z jednání PVV. Odvolání Novákové se managementu nepodařilo, přestože Mladá fronta argumentovala, že Nováková „už řadu let nevykazuje žádnou činnost“ a její působení stojí vydavatelství značné zdroje. Neaktivitu předsedkyně představenstva navíc potvrdila i insolvenční správkyně Hýsková, která společně s předběžným věřitelským výborem „považuje za překvapující, že s PVV a IS jedná toliko management dlužníka, a jeho statutární orgán, předsedkyně představenstva Markéta Nováková, se dosud ani jednou nepokusila spojit s PVV či IS, respektive neprokazuje v dosavadním insolvenčním řízení žádnou aktivitu.“

Šéfka komunikace Mladé fronty Pavlína Míčová nicméně tvrdí, že vydavatelství se své předsedkyně představenstva zbavit nesnaží. „Vydavatelství Mladá fronta nemá možnost rozhodování (o obsazení orgánů společnosti, pozn. red.) ovlivňovat a nesnaží se zbavit své předsedkyně představenstva,“ uvedla Míčová. Na doplňující otázky o tom, že zápis z jednání PVV a IS naznačuje opak, odpověděla s tím, že „zápis připravoval PVV, není nám znám důvod použití této formulace.“ 

„Prozatimní věřitelský výbor (PVV) řešil na jednání problém s obsazením pozice předsedkyně představenstva. Jan Mašek, generální ředitel vydavatelství Mladá fronta za dlužníka reagoval, že jakákoliv změna na pozici předsedkyně představenstva překračuje kompetence generálního ředitele,“ doplňuje oficiální vyjádření nejvyššího managementu Mladé fronty Míčová.

Ačkoliv věřitelé nakonec Novákovou odvolat odmítli, bitevní pole mezi předsedkyní představenstva a generálním ředitelem je nyní – minimálně podle zápisu PVV – zcela zřejmě vytyčené. Na tenze uvnitř vydavatelství přitom už na začátku března upozornil magazín Forbes, podle kterého se právě generální ředitel MF Jan Mašek již dříve od majitele Františka Savova „odvrátil“.

Stěhování z Modřan a faktury pro Kovářovou

Kromě vnitřního boje ve vydavatelství se věřitelé s insolvenční správkyní na konci března věnovali i možnosti, že by se Mladá fronta přestěhovala ze svého současného sídla v pražských Modřanech do velikostně vhodnějšího objektu. Podle managementu jsou současné prostory pro potřeby vydavatelství nadměrné, s nabídkou na pronájem jiných prostor pro Mladou frontu již přispěchal Radovan Vítek. Insolvenční správkyně a věřitelský výbor prozatím manažerům MF doporučili, aby vhodnější sídlo dále hledali.  

Pokud by se nicméně vydavatelství nakonec skutečně přestěhovalo do Vítkova objektu, miliardářův vliv nad vydavatelstvím by dále zesílil. Již nyní přitom Vítek Mladé frontě poskytnul provozní úvěr na 40 milionů korun, navíc má vazby na společnost Crane, která má v předběžném věřitelském výboru hlavní slovo poté, co odkoupila klíčovou pohledávku za desítky milionů od kampeličky Artesa. Crane Constancy Investments spoluvlastní podnikatel Braňo Prieložný, který společně s Vítkem v 90. letech zakládal společnost Istrokapital.

Vydavatelství, které má významné aktivity i v segmentech knih a odborné literatury, se nyní snaží zamezit potenciálnímu odlivu kvalitních autorů a externích spolupracovníků a jejich odchodu ke konkurenci. Mladá fronta proto soud požádala o vyplacení pohledávek těmto autorům za více než milion korun. „Jedná se typově o top autory odborných knižních titulů a nejprodávanější beletrie, klíčové externí spolupracovníky redakcí dlužníkových časopisů,“ argumentovalo vydavatelství. Mezi autory, kterým Mladá fronta dluží peníze, je například i bývalá ministryně spravedlnosti a knižní autorka Daniela Kovářová, která vydavatelství poskytla práva ke knize Matkovražedkyně. Soud nicméně prozatím vyplacení těchto faktur zarazil a vyžádal si bližší vysvětlení.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud