Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Mazat či nemazat. EU řeší, zda má YouTube a Facebook odstraňovat posty, které porušují autorské právo

Mazat či nemazat. EU řeší, zda má YouTube a Facebook odstraňovat posty, které porušují autorské právo

Nová legislativa upravující autorské právo v EU, kterou Brusel představil loni na podzim, naráží v Evropském parlamentu na překážky. Europoslanci se dohadují, jakým způsobem upravit pravidla pro online platformy v čele s Facebookem nebo You Tube přicházejícími do styku s obsahem, který je v rozporu s autorským právem. Kontroverzní jsou i další otázky, například exkluzivní práva pro vydavatele. Tzv. online platformám se to nelíbí a v Bruselu mocně lobbují.

Více než 80 dodatků se sešlo k jedinému článku v nové legislativě, kterou v loňském roce připravil Brusel (Evropská komise), a nyní se mu věnují výbory Evropského parlamentu. Článek 13 původního návrhu směrnice o autorském právu na jednotném digitálním trhu EU totiž nastiňuje pravidla pro online platformy a jejich nakládání s posty uživatelů – včetně případů, kdy uživatelé zveřejní obsah, který porušuje autorské právo. Původní návrh počítá s jejich mazáním.

Z dodatků, do kterých mohla nahlédnout některá bruselská média, vyplývá, že europoslanci nemají jasno, jak by konečná pravidla pro mazání příspěvků měla vypadat. Skupině sedmi europoslanců se navrhovaná regulace nelíbí vůbec, a požaduje proto, aby byl celý příslušný článek zcela odstraněn. Jiní poslanci zase požaduje, aby se pravidla zmírnila a zavedly se výjimky pro platformy, které umožňují přístup k „velkému množství“ autorských děl. To je příklad YouTube, jehož prostřednictvím mohou uživatelé sdílet autorská videa.

Europoslanci se v dodatcích zaměřili i na roli členských států a jejich soudů v případě, že si uživatelé začnou stěžovat na chování platforem – například tehdy, pokud neoprávněně smažou jejich příspěvek nebo video.

Nejasnosti a váhání legislativců nahrávají lobbistům, kteří se snaží do návrhu prosadit maximum ze svých představ. V Bruselu za své zájmy nebojují pouze zástupci online platforem, jako je Facebook, ale i reprezentanti kreativního nebo audiovizuálního průmyslu. Ti požadují, aby modernizovaná pravidla po platformách chtěla, aby povinně používaly software, který by automaticky rozpoznával obsah chráněný autorským právem. YouTube už se touto cestou vydal – dobrovolně používá software s názvem ConentID.

Zmiňovaný článek ale není jediným, který v Evropě vyvolává silné kontroverze. Vyhrazení exkluzivních práv vydavatelům, se kterým Komise také přišla, by například znemožnilo, aby zpravodajské online agregátory používaly zpravodajství jiných médií v případě, že by k tomu neměly souhlas vydavatele.

Jak už INFO.CZ dříve napsalo, komplikace by to způsobilo zejména Googlu a jeho portálu Google News, který ve většině evropských zemí bez svolení využívá obsah napříč vydavatelskými domy. Zaskočilo by to ale i YouTube, který by musel nainstalovat protipirátský filtr.

Ostré diskuse se vedou také kolem článku 11 původního návrhu Evropské komise. Článek počítá s tím, že online obsah jednotlivých vydavatelů bude chráněn po dobu dvaceti let a vydavatelé budou mít možnost žádat finanční kompenzace od zpravodajských agregátorů.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1