Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Mladí Filipínci přebírají náš digitální odpad. Ničí jim to mysl, říká Moritz Riesewick

Mladí Filipínci přebírají náš digitální odpad. Ničí jim to mysl, říká Moritz Riesewick

Mark Zuckerberg chtěl vytvořit sociální síť, která umožní komukoli sdílet cokoli. Kdo si ale myslí, že se jeho sliby naplnily, ten se hluboce plete. Společnosti jako Facebook, Google nebo Twitter najímají skrze řetězec dalších společností přes deset tisíc „moderátorů obsahu”, jejichž úkolem je mazat závadný obsah z internetu. Dokument Čističi režisérů Moritze Riesewiecka a Hanse Blocka odhaluje děsivé taje online světa a vyzdvihuje vážné dopady cenzury. „Celé dny se hrabou v digitálním odpadu hlavně ze Západu, a to je může dohnat až k sebevraždě,” říká Riesewick o těchto čističích sociálních sítí.

Kde se nacházejí moderátoři obsahu a co přesně dělají?

Pracují ve filipínské Manile a nikomu nesmí sdělit, kdo je najímá. Denně zhlédnou hodiny krvavých videí a posoudí okolo 25 tisíc hrůzných fotek. Někteří se specializují na dětskou pornografii, jiní na terorismus, vraždy, sebepoškozování. Během dvou tří vteřin se musí rozhodnout, co z webu odstraní a co tam ponechají. Probírají snímky nahlášené uživateli sociálních platforem nebo obsah, který vybere počítačový algoritmus, a v rozhodnutí mohou udělat maximálně tři chyby za měsíc, jinak je propustí.

Proč Filipíny?

Jsou tam levnou pracovní silou, za hodinu si vydělají jen dva až tři dolary, ale na filipínské poměry jsou placeni nadprůměrně. Dalším údajným důvodem je, že po stovky let byly Filipíny kolonií Španělska a Spojených států. Proto prý tamější obyvatelé rozumí západním hodnotám lépe než třeba Indové nebo jiní „nenákladní” zaměstnanci. Argumentovat tím, že ostrovy byly kolonizované, a tak teď mohou přebírat náš digitální odpad, je opravdu smutný. Ostrovy jsou kromě toho digitálního odpadu zahlceni i tím skutečným, který tam byl po dlouhá léta ze Západu vyvážen.


Jak jste čističe našel, vzhledem k tomu, že pracují v utajení?

Bylo to velmi obtížné. Ještě před natáčením jsme na Filipínách strávili osm měsíců a snažili se proniknout do zcela utajené problematiky cenzury internetu. Složitou cestou jsme kontaktovali asi 40 lidí. Z toho nám tři odpověděli, že jsou ochotni o svém zaměstnání mluvit před kamerou. Dalších několik lidí s námi komunikovalo pouze přes textové zprávy a zbytek nereagoval. Čističi nesmí o své práci vůbec s nikým mluvit, jinak mohou přijít o místo, které pro ně znamená obživu leckdy celé rodiny.

Celý rozhovor si můžete přečíst na E15.cz


 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1