Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Moskva a Kyjev si vyřizují účty i v showbyznysu. Ruská televize nebude dávat Eurovizi

Moskva a Kyjev si vyřizují účty i v showbyznysu. Ruská televize nebude dávat Eurovizi

Ruská státní televize Pervyj kanal oznámila, že nebude vysílat letošní písňovou soutěž Eurovize, která se příští měsíc odehraje v Kyjevě. Stalo se tak poté, co Ukrajina zakázala vstup do země ruské zpěvačce Juliji Samojlovové kvůli návštěvě anektovaného Krymu. Evropská vysílací unie (EBU) tak podle ruských médií přijde přinejmenším o deset milionů ruských diváků.

"Pervyj kanal obdržel dopis Evropské vysílací unie(EBU) s oznámením, že unie není s to vyřešit problém s účastí Julije Samojlovové v soutěži Eurovize, s odvoláním na rozhodnutí ukrajinských zvláštních služeb," uvedla televize v prohlášení. "Za této situace Pervyj kanal nepovažuje za možné vysílat Eurovizi 2017," dodala s tím, že vše zavinila "snaha Ukrajiny zpolitizovat soutěž".

Po marných snahách přesvědčit Ukrajinu, aby zrušila ruské reprezentantce zákaz vstupu do země, EBU navrhla, aby ruská televize buď vyměnila interpretku, anebo aby se zpěvačka zúčastnila soutěže formou přímého přenosu z Moskvy. Obě varianty ale ruská televize odmítla jako "naprosto nepřijatelné", protože vystoupení "na dálku" by Rusku diskriminovalo a odporovalo by pravidlům soutěže. A nahradit invalidní Samojlovovou jinou zpěvačkou podle stanice taky nepřipadalo do úvahy. 

Internetový list Gazeta.ru poznamenal, že televizi kvůli zřeknutí se soutěže nehrozí velké finanční ztráty; Eurovize je sice v Rusku velice populární a má velkou sledovanost, ale jde o "jednorázovou akci". Citelněji prý ruské rozhodnutí pocítí sama EBU, která vydělává na prodeji přenosových práv a na hlasování diváků prostřednictvím krátkých textových zpráv.

Až po kyjevské soutěži se má podle listu rozhodnout o tom, zda EBU nějak potrestá Ukrajinu za vyloučení ruské zpěvačky, popřípadě i Rusko za odmítnutí vysílat soutěž.

Po ruské anexi Krymu v březnu 2014 ukrajinské úřady daly na černou listinu více než stovku ruských umělců a kulturních činitelů, kteří anexi ukrajinské poloostrova podpořili.

Postoj Kyjeva k ruské zpěvačce vyvolal hněvivé komentáře mluvčího Kremlu i mluvčí ruské diplomacie. Nahrál do karet také odpůrcům Eurovize v Rusku, podle kterých nejde o žádné umění, ale propagandu Západu a angličtiny.

"Je to hloupost obou stran," okomentoval aféru frontmen populární kapely Mašina vremeni Andrej Makarevič. Rusové si podle něj byli vědomi, že Ukrajinci nepustí Juliji do soutěže, ale úmyslně vyvolali konflikt. Ukrajina v tomto případě mohla udělat výjimku, ovšem místo toho si pověst nevylepšila.

Česká republika se soutěže zúčastnila pětkrát. Nejdále se loni dostala Gabriela Gunčíková, která se probojovala se skladbou I Stand do velkého finále. V něm skončila předposlední, na 25. místě. Letos bude Česko v Kyjevě reprezentovat zpěvačka Martina Bárta.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1