Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Na české firmy se řítí pohroma. Narychlo musí zajistit ochranu dat, jinak hrozí obří pokuty

Na české firmy se řítí pohroma. Narychlo musí zajistit ochranu dat, jinak hrozí obří pokuty

Přesně za rok začnou v Evropské unii platit nová přísnější pravidla, která je možné považovat za dosud největší revoluci v ochraně osobních údajů. Budou se týkat všech firem, které přicházejí do styku s osobními daty. Příprava na novou legislativu EU není jednoduchá a vyžádá si čas a peníze. Pokud se společnosti nestihnou připravit, riskují vysoké pokuty ve výši několika stovek milionů korun nebo procent z ročního celosvětového obratu.

České firmy by neměly zaspat a měly by co nejrychleji začít s přípravou na nová pravidla, která EU od května příštího roku zavádí v oblasti ochrany osobních údajů. V žádném případě se nejedná o maličkosti, ale o zásadní úpravy, které jsou časové náročné a vyžádají si změnu v celkovém přístupu k ochraně osobních dat. Změny zasáhnou všechny společnosti bez ohledu na jejich velikost nebo obor, ve kterém působí.

„Nejdůležitějším kritériem je to, jaká data a v jakém objemu je firma zpracovává a k jakému účelu je používá,“ vysvětluje INFO.CZ Milena Jabůrková ze Svazu průmyslu a dopravy. Přísnější pravidla zasáhnou jak malé společnosti, tak velké firmy. Kromě bank, pojišťoven, mobilních operátorů se řeč vede také o výrobních podnicích, velkých prodejnách nebo autobusové dopravě. „Týkat se to bude i podniků, které v rámci své hlavní činnosti nepracují s daty, ale jen využívají možnosti elektronicky sledovat své zaměstnance třeba při práci na strojích,“ dodává Jabůrková.

Obecné nařízení o ochraně osobních údajů (angl. General Data Protection Regulation neboli GDPR) po firmách požaduje, aby lépe a zodpovědněji zacházely s daty a například je neuchovávaly déle, než je nezbytně nutné. Podniky se musí rovněž postarat o to, aby se s údaji nakládalo podle pravidel a aby byly plně zabezpečené. Firmy také nebudou smět předávat citlivá data třetím stranám, pokud k tomu nezískají souhlas.

Podniky musí zavést i novou pozici pověřence pro ochranu osobních údajů, který bude fungovat jako „firemní ombudsman“.

„Jedná se o časově náročně změny. Na začátku chyběla osvětová kampaň, protože se jedná o jednu z mnoha dalších regulací, které firmy musí řešit. Společnosti měly být dopředu informovány o tom, že příprava na nařízení bude náročná. Mohly by se tomu tak věnovat přednostně,“ řekl INFO.CZ Michal Nulíček z advokátní kanceláře Rowan Legal, který se nařízení GDPR dlouhodobě věnuje.

Jeho slova dokresluje průzkum, který si v loňském roce nechal zpracovat Svaz průmyslu a dopravy. Z něj vyplynulo, že téměř 60 % firem nemělo tou dobou informace o připravovaných změnách, přitom kolem 50 % společností uvedlo, že s citlivými daty pracuje. Od té doby se to podle svazu příliš nezměnilo.

Pouhý rok na to, aby firmy dohnaly, co před tím podcenily, je podle řady odborníků příliš krátká doba. Některé z nich teprve koncem loňského roku začaly ve větším měřítku hledat právníky a konzultanty, kteří by jim s tím poradili. Společnosti bez ohledu na jejich velikost si totiž musí nejprve zmapovat své fungování a až poté se rozhodnout, k jakým konkrétním krokům přistoupí. „Jedná se o proces, který ve velké společnosti, jako je třeba banka, může trvat i čtvrt roku. A to nemluvím o čase, který je potřeba na vypsání a uskutečnění tendru (na konzultanta) a následné zavedení doporučených změn. Celé to může trvat i deset měsíců,“ myslí si Nulíček.

„Pokud slyšíte vyjádření evropských komisařů Věry Jourové a Andruse Ansipa, kteří mají na starosti digitální ekonomiku, o tom, že nařízení bude pro podniky praktičtější a přinese zlevnění, tak to není pravda,“ zdůrazňuje Jabůrková. Zavedení změn totiž není pouze časově náročné, ale firmám se zcela jistě i citelně prodraží. Za nejnákladnější se označují právní a konzultantské služby a také modernizace IT systémů.

Jak již bylo řečeno, společnostem, které nestihnou přípravy na nařízení o ochraně osobních údajů včas, navíc hrozí vysoké pokuty. Ty se mohou dokonce vyšplhat až ke stovkám milionů korun nebo k hranici 4 % celosvětového obratu firmy.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1