Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Nacistická propaganda, o které Američané věděli. Fotky jim sami předávali

Nacistická propaganda, o které Američané věděli. Fotky jim sami předávali

Americká tisková agentura AP si i za druhé světové války vyměňovala fotografie s nacistickým Německem. Věděla přitom, že její materiály zneužívá Berlín ve své propagandě. Nejzajímavější snímky AP se dostávaly přímo k Hitlerovi. Tvrdí to německý historik Norman Domeier, informovala dnes agentura APA.

USA vstoupily do války s Německem v roce 1941. Již před tím byla AP jedinou zahraniční agenturou, která směla z Německa přinášet zprávy. Výzkumníci dosud usuzovali, že po roce 1941 se americko-německé mediální kontakty minimalizovaly.

Podle Domeiera ale AP nadále v tichosti posílala do Berlína exkluzivní fotky spojenců. Na oplátku získávala nedostupné obrazové materiály z Německa. Na obou stranách měla výměna posvěcení nejvyšších míst, prohlásil Domeier, jenž nyní bádá na Vídeňské univerzitě.

AP fotky dostávala od svých bývalých spolupracovníků, kteří se sdružili do takzvané „kanceláře Laux“. Ta působila pod elitními nacistickými jednotkami SS a německým ministerstvem zahraničí. U této skupiny pak končily i snímky od AP, uvedl Domeier po prostudování pozůstalosti jednoho z členů kanceláře.

Historik z univerzity ve Stuttgartu odhaduje, že si Američané a Němci mezi lety 1942 až 1945 vyměnili 35.000 až 40.000 fotografií. Předávání zprostředkovávali blíže neupřesnění poslové v Lisabonu a Stockholmu.

Nejzajímavější ze snímků AP si nechával předkládat nacistický vůdce Adolf Hitler, tvrdí Domeier. Podle něj Berlín fotky následně upravoval či stavěl do jiného kontextu, aby se vzápětí objevily jako součást nacistické propagandy.

Američané o zneužívání svých materiálů věděli, míní Domeier. Zároveň chápali, že sami z Německa dostávají jen propagandistické snímky. Není tak jasné, jaký přínos představovaly výměny pro Washington. Domeier naznačuje, že i Američanům posloužily fotky k propagandistickým účelům. Zároveň nevylučuje, že komunikační kanál plnil i další zatím neznámé funkce.

Domeier svá zjištění zveřejnil v odborném časopise Zeithistorische Forschungen. Nyní doufá, že AP „konečně“ otevře svůj archiv. Agentura se k jeho poznatkům zatím příliš nevyjadřuje.

AP (Associated Press) vznikla v roce 1848 v New Yorku a již před rokem 1941 se stala největší světovou tiskovou agenturou. Z jejího obrazového zpravodajství čerpá i ČTK.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1