Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Nad Al-Džazírou se smráká. Katar kvůli diplomatické krizi možná přijde o důležitý mocenský nástroj

Nad Al-Džazírou se smráká. Katar kvůli diplomatické krizi možná přijde o důležitý mocenský nástroj

Díky katarské televizní stanici dostal malý stát u Perského zálivu nepochybně věhlas. Právě skrze televizi Al-Džazíru Katar chtěl, aby se jeho bohatství získané z obrovských zásob ropy proměnilo také v globální vliv a větší viditelnost na mezinárodní scéně. Možná právě díky tomuto dvacet let trvajícímu úsilí se Katar stal státem, kde se v roce 2022 bude konat mistrovství světa ve fotbale. Objevují se však obavy, že by současná diplomatická krize Kataru se sousedními zeměmi mohla budoucnost Al-Džazíry ohrozit.

Vysílání katarské televizní stanice u ostatních arabských států mnohdy vyvolávalo rozhořčení. Příkladem je Egypt, který vysílání Al-Džazíry zakázal koncem května. Katarskou televizní stanici obvinil z toho, že podporuje Muslimské bratrstvo, které je nyní v Egyptě zakázáno. Kromě toho Al-Džazíru zablokovala také Saúdská Arábie, Spojené Arabské Emiráty nebo Bahrajn.

Právě tyto arabské země také patří mezi hlavní iniciátory současné diplomatické roztržky. V pondělí přerušily vztahy s Katarem kvůli jeho podpoře extremismu a teroristických organizací, jako je Islámský stát a Al-Káida. Saúdská Arábie navíc katarské televizní stanici odebrala vysílací licenci a kanceláře Al-Džazíry na svém území uzavřela.

Novinář BBC Feras Kilani, který působí v katarském hlavním městě Dauhá, tvrdí, že se Katar dostane pod tlak, aby provedl mediální reformu. Al-Džazíra tedy možná nebude uzavřena, ale její redakční politika se bude muset změnit. Uzavřena by naopak mohla být nová katarská televize se sídlem v Londýně Qatari Al-Arabi, píše BBC.

„Po mnoho let byla Al-Džazíra kamenem úrazu konfliktu mezi státy Perského zálivu a Egyptem, a to ještě před tím, než se objevily rozbouřené zprávy během Arabského jara,“ tvrdí komentátor Sultan Sooud al-Qassemi, podle kterého však po současné roztržce budou státy Perského zálivu požadovat razantní řešení, a to úplné uzavření televizní stanice. To by mělo vážné důsledky nejen pro 3000 pracovníků Al-Džazíry, ale také pro katarské mediální ambice.

Expert na Katar z King’s College London David Roberts souhlasí s tím, že bude Al-Džazíra zřejmě figurovat na seznamu požadavků arabských zemí, které budou po Kataru požadovat uvolnění režimu. „Je to ale o vyjednávání a není jisté, že Katar k takovému ústupku svolí,“ říká Roberts.

Že se bude muset zahraniční politika Al-Džazíry změnit, se domnívá i odborník na arabská média z Univesity of Bedfordshire Noha Mellor. „Mohli by jen změnit mediální diskurz v souladu se svou zahraniční politikou, protože i katarská zahraniční politika se bude muset ztlumit,“ tvrdí Mellor. 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1