Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Nejen Kotrba. Kolem Rozhlasu se hemží lidé se slabostí pro dezinformační weby

Nejen Kotrba. Kolem Rozhlasu se hemží lidé se slabostí pro dezinformační weby

Novinář Štěpán Kotrba, s nímž v pondělí Český rozhlas rozvázal spolupráci, není jedinou kontroverzní osobou s vlivem na chod veřejnoprávního rádia. Jako analytik pracuje v Rozhlase také Jiří Fencl. Bývalý novinář přitom veřejně oceňuje dezinformační weby šířící proruskou propagandu.

Před rokem se Jiří Fencl pokoušel dostat do Rady Českého rozhlasu. Ve volbě neuspěl. V rámci kandidatury však poskytl rozhovor serveru Lidovky.cz, kde nastínil svůj pohled na mediální scénu a vyznal se z lásky k dezinformačním médiím. Chválil především Parlamentní listy.

„Parlamentní listy považuji za skvělý projekt. Dělají prostou věc – nastavují zrcadlo. Výlučnost novinářů skončila, teď je toto krásné řemeslo opět službou veřejnosti, jak dokazují nejen Parlamentní listy, ale také třeba mnou velmi oblíbený Aeronet, AC24.cz a také Hlavné správy, Russia Today, Sputnik, Breitbart, Southfront, Infowars, apod,“ sdělil.

Parlamentní listy a některé další tituly přitom think-tank Evropské hodnoty i některá média zařadila na seznam dezinformačních webů. Pravidelně šíří ruskou propagandu, část z nich je dokonce přímo financovaná Kremlem. Breitbart zase reflektuje především názory americké krajní pravice.

Přestože se Fencl do Rady Českého rozhlasu nedostal, v instituci nyní pracuje. Na starosti má analyzování rozhlasového trhu a monitoring konkurenčního prostředí.

Radní z Parlamentních listů

Fencl přitom není jediným člověkem v okolí Rozhlasu, který budí kontroverze a má vazby na pochybná média. Místopředsedou Rady je Tomáš Kňourek – muž, jenž má na Parlamentních listech dokonce pravidelnou rubriku Newsroom Tomáše Kňourka.

Webu také často poskytuje rozhovory. V jednom z nich nastínil, že by chtěl ve vysílání Rozhlasu vidět více „alternativních“ komentátorů. Zmínil například Terezu Spencerovou, která podobně jako Kňourek často publikuje na dezinformačních webech šířících falešné zprávy.

Kňourek se mimo jiné také osobně zúčastnil předávání Krameriových cen. Anketu pořádá Asociace nezávislých médií, kterou založili správce proruského webu New World Order Opposition Jan Korál a Ondřej Geršl z webu AC24, který má podobné zaměření.

Rozhlas si záchranu zaslouží

V porotě soutěže byl také generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral. Ten se dočkal pochvaly od Fencla. Ve zmíněném rozhovoru ho Fencl jmenoval jako jeden z důvodů, proč si Rozhlas zaslouží na rozdíl od České televize záchranu.

„Uvědomuje si, že důvěryhodnost média ohrožují zejména zpravodajsko-publicistické redakce, které jedou ve starých kolejích a jejich členové jen velmi ztěžka přijímají, že jsou na světě i jiná média než ta západní typu BBC a CNN,“ pravil Fencl.

Na kontroverzní osobnosti v okolí Českého rozhlasu upozornil případ novináře Štěpána Kotrby. Ten v neděli na sjezdu ČSSD napadl dva bezdomovce. Měl přitom akreditaci jako analytik Českého rozhlasu, s nímž externě spolupracoval. Rozhlas s ním v pondělí spolupráci ukončil. Co však měl Kotrba na sjezdu za úkol, nespecifikoval.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1