Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Nevěřte nesmyslům, naše budoucnost je ohrožená, apelují kreativci na europoslance před klíčovým hlasováním

Nevěřte nesmyslům, naše budoucnost je ohrožená, apelují kreativci na europoslance před klíčovým hlasováním

Už příští týden bude Evropský parlament hlasovat o směrnici, která bývá označována za malou internetovou revoluci. Ve zkratce jde o to, že by evropští vydavatelé měli získat autorská práva na internetu a technologičtí giganti (např. Google a Facebook) by jim měli platit. Devět signatářů (mj. Syndikát novinářů ČR nebo Unie vydavatelů) teď apelují na české europoslance, aby neuvěřili mýtům, které v posledních týdnech zahltily mediální prostor.

„Hlavním důvodem vydání petice je vývoj v posledních týdnech, kdy je dosažené kompromisní znění návrhu směrnice zpochybňováno prostřednictvím cílené dezinformační kampaně, která zkresluje možné dopady směrnice na digitální mediální prostor, když hovoří o konci internetu, zavádění cenzury nebo omezování svobody vyjadřování,“ píše se v dnes vydaném dokumentu.

Europoslanci budou hlasovat o návrhu směrnice, která mění autorská práva. Vydavatelům tisku dává podobnou ochranu jako hudebníkům či filmařům. Klíčové jsou v tomto případě dva články směrnice – 11 a 13.

První z nich zavádí takzvanou „daň z odkazu“. To znamená, že velké technologické firmy jako Google a Facebook by měly vydavatelům platit za odkazy, které zobrazují i části článků či fotografií. Technologické firmy totiž i na zobrazení těchto odkazů prodávají reklamu, na zdrojový článek jde ovšem už jen polovina uživatelů. Vydavatelé tak platí za obsah, ale nedostávají patřičný výnos.

Současná situace dospěla tak daleko, že Google a Facebook ovládají zhruba 60 procent trhu s digitální reklamou. Život by jim ovšem měl znepříjemnit i článek 13. Obě firmy se v současnosti staví odmítavě ke zodpovědnosti za obsah, který na jejich weby nahrají uživatelé. Podle článku 13 ovšem budou společnosti zodpovědné za to, že tento uživatelský obsah neporušuje autorská práva. 

„Naším cílem je přesvědčit zejména váhající europoslance nebo ty, kteří dosud nechápou zásadní význam směrnice pro celý kreativní průmysl, aby kompromisní návrh podpořili a uvědomili, že při absenci práv bude ohrožena další budoucnost vydavatelů, nakladatelů a dalších částí evropského kreativního průmyslu, což bude mít skutečné negativní dopady na vzdělání, informovanost, kulturní úroveň a ztotožnění s demokratickými hodnotami evropských obyvatel,“ prohlásil k textu petice výkonný ředitel Unie vydavatelů Václav Mach.

Aktuální seznam signatářů:

Asociace českých kameramanů (AČK)
Asociace producentů v audiovizi (APA)
Divadelní, literární a audiovizuální agentura (DILIA)
Hudební a taneční fakulta Akademie múzických umění (HAMU)
Herecká asociace
Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním (OSA)
Svaz českých knihkupců a nakladatelů
Syndikát novinářů České republiky
Unie vydavatelů

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1