Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Novinář, který mluvil o manipulaci v TV Barrandov a dostal vyhazov, u ÚS narazil. Neopodstatněná stížnost, řekli soudci

Novinář, který mluvil o manipulaci v TV Barrandov a dostal vyhazov, u ÚS narazil. Neopodstatněná stížnost, řekli soudci

Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost novináře Jiřího Pánka, který se bránil hodinové výpovědi ze zpravodajství TV Barrandov. Dostal ji poté, co veřejně promluvil o údajném zasahování do obsahu zpravodajství ze strany vedení. Zaměstnavatel v tom spatřoval porušení mlčenlivosti. Novinář se dovolával svobody projevu a veřejného zájmu na nezávislém zpravodajství. ÚS stížnost označil za zjevně neopodstatněnou. Princip zákazu cenzury se podle ústavních soudců vztahuje na stát, ne na soukromé osoby.

„I za situace, že by ze strany zaměstnavatele docházelo k nepřípustnému ovlivňování zpravodajství, nelze postup stěžovatele ve věci považovat za správný. Měl-li tento pochybnost o způsobu vedení redakce, měl se se svým podnětem obrátit na Radu pro rozhlasové a televizní vysílání," stojí v usnesení senátu se soudcem zpravodajem Tomášem Lichovníkem.

Pokud k obraně práv existuje daný procesní postup, má být dle soudců využit. „Důvodem je především ta skutečnost, že stěžovatelem tvrzené okolnosti měly být posouzeny specializovaným orgánem, vnášejícím do procesu hodnocení prvek objektivnosti," napsali soudci.

Pánek pracoval jako redaktor-reportér pro zprávy TV Barrandov. V září 2014 si přečetl vzkaz vedoucího zpravodajství, který prý uložil editorům posílat plán všech reportáží generální ředitelce televize a předsedovi představenstva Jaroslavu Soukupovi. V plánech měli uvádět společnosti, jichž se reportáže týkají.

Pánek to vyhodnotil jako nepřípustné zasahování do nezávislosti novinářské práce. Po problémech s konkrétní reportáží podal v září 2014 výpověď. O pár dní později o situaci prostřednictvím internetového média informoval veřejnost. Zaměstnavatel na to reagoval okamžitým zrušením pracovního poměru pro zvlášť hrubé porušení pracovní kázně.

Novinář podal žalobu, domáhal se zrušení hodinové výpovědi. Obvodní soud pro Prahu 4 žalobu zamítl, Pánek však uspěl u městského soudu, který konstatoval, že okamžité zrušení pracovního poměru je neplatné. Další zvrat přišel u Nejvyššího soudu, který podpořil názor obvodního soudu a potvrdil zamítnutí žaloby.

Pánek v ústavní stížnosti vyslovil názor, že jeho jednání nemohlo být zvlášť hrubým porušením pracovních povinností. Šlo prý o výkon jeho práva na svobodu projevu. Snažil se chránit veřejný zájem na nezávislém a objektivním zpravodajství. Veřejný zájem měl prý dostat přednost před případnými soukromoprávními ujednáními pracovní smlouvy.

Novinář poukazoval také na to, že se pokoušel situaci řešit interně, ale poté, co se zaměstnavatel kritikou nezabýval, informace zveřejnil. Ovšem už obvodní soud dospěl k závěru, že povinnost mlčenlivosti o obchodních záležitostech je legitimním požadavkem každého zaměstnavatele a že není důvod vyjímat z toho pracovníky médií. Skutečnost, že editoři měli povinnost sdělovat názvy společností, které figurovaly v reportážích, prý sama o sobě nesvědčí o narušování nezávislosti novináře.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1