Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Novinářskou cenu K. H. Borovského získala Witowská. Vede rozhovory s nadhledem a důsledností, řekla porota

Novinářskou cenu K. H. Borovského získala Witowská. Vede rozhovory s nadhledem a důsledností, řekla porota

Novinářskou cenu Karla Havlíčka Borovského za rok 2017 získala Světlana Witowská z České televize. Snad lidi pochopili, že je veřejnoprávní televize potřebná, řekla Witowská, když dnes v Havlíčkově Brodě ocenění převzala. Odborná porota vedená Martinou Riebauerovou ocenila její umění vést rozhovor s nadhledem, důsledností a elegancí. Witowská vztáhla ocenění na celou redakci pořadu Interview ČT24.

„Jsem ráda, že se to stalo teď, kdy je Česká televize trnem v oku mnoha lidí,“ řekla Witowská. V České televizi začala pracovat v roce 1996. Pořad Interview ČT24 moderuje od roku 2014.

Ocenění Novinářská křepelka, udělovaná novinářům do 33 let, patří podle porotců Kristýně Novotné ze zpravodajského serveru iRozhlas.cz a Jakubovi Zelenkovi z Aktuálně.cz a Hospodářských novin. Novotná, která vytváří domácí politické zpravodajství, získala cenu díky svému nasazení, průbojnosti, důslednosti a snaze dělat novinařinu ve veřejném zájmu.

U Zelenky porota ocenila investigativní nasazení, zejména v oblasti dezinformací a fake news. Porotce Jaroslav Spurný ocenil mimo jiné jeho text o Alím Fajádovi a o roli bratra ministra spravedlnosti Roberta Pelikána při vyjednávání o propuštění pětice Čechů unesených v Libanonu.

Už pošesté byla udělena Cena Opus Vitae. Získal ji Petr Uhl za celoživotní prosazování spravedlnosti, lidských práv a za osobní statečnost. Uhl se s porotou shodl v tom, o co celý život usiloval. „Dělal jsem vše, co jsem považoval za správné, pokoušel jsem se nikdy neuhnout, ale ne vždycky se mi to dařilo. Někdy jsem se projevil i zbaběle,“ řekl Uhl. Za statečnost naopak označil práci oceněné Witowské a připomněl letošní debatu prezidentských kandidátů Jiřího Drahoše a Miloše Zemana, kterou moderovala a za kterou sklidila uznání veřejnosti i odborníků.

Novinářské ceny uděluje správní rada nadace na návrh odborné poroty, v níž vedle Riebauerové zasedli Jan Bumba, Lukáš Jelínek, Miroslav Konvalina, Jiří Pehe, Jaroslav Spurný a Jan Šmíd. Hlavní novinářskou cenu nadace dotuje 50.000 korun. S Novinářskými křepelkami, které předává město Havlíčkův Brod a kraj Vysočina, je spojena symbolická částka 3333 korun.

Nadace rozhoduje o výročních cenách za mimořádná díla umělecké, vědecké a novinářské tvorby. Novinářskou cenu udělila pojednadvacáté. Od roku 2000 se slavnostní předávání koná v Havlíčkově Brodě.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1