Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Novou šéfredaktorkou ČTK bude Matesová Marková. Na postu šéfeditora ji nahradí Fučík

Novou šéfredaktorkou ČTK bude Matesová Marková. Na postu šéfeditora ji nahradí Fučík
 

Novou šéfredaktorkou zpravodajství České tiskové kanceláře (ČTK) bude od února dosavadní šéfeditorka Radka Matesová Marková (43). Funkci převezme od generálního ředitele Jiřího Majstra, který ji vykonával od odchodu šéfredaktora Petra Holubce v roce 2016.

Zástupcem Markové bude šéfeditor Jan Vavrušák (42). Novým šéfeditorem místo Markové se pak v polovině ledna stane bývalý zástupce šéfredaktora zpravodajského portálu Info.cz Zdeněk Fučík (41), který se do ČTK vrací po několika letech.

„Sestavit nové vedení redakce byl jeden ze závazků z mého výběrového řízení. Jak jsem bezprostředně po potvrzení ve funkci řekl, stanovil jsem si jako zásadní kritéria, že musí jít o zkušené novináře, že musejí mít moji plnou důvěru, a že musejí rovněž mít důvěru lidí, které budou řídit,“ uvedl Majstr.

Marková za svůj hlavní úkol považuje udržet vysoký standard multimediálního zpravodajství ČTK a hledat nové možnosti jak naplnit potřeby klientů v současné turbulentní době. Je přesvědčená, že význam kvalitní a nezávislé žurnalistiky, kterou ČTK poskytuje, neustále stoupá. „Četka je týmem novinářských profesionálů, kteří pracují s velkým nasazením. Pro mě osobně je nejdůležitější, aby vždy platilo, že na ČTK se její klienti mohou spolehnout,“ uvedla.

Prezidentské volby 2018 se blíží. Komplexní zpravodajství můžete sledovat zde>>>

„Jsem rád, že pan ředitel splnil svůj slib a oddělil funkci generálního ředitele a šéfredaktora. Výběr nového šéfa redakce je čistě v jeho kompetenci a věřím, že měl šťastnou ruku. Nové šéfredaktorce přeji, aby se svým týmem zabodovala u současných i budoucích klientů agentury,“ uvedl předseda Rady ČTK Tomáš Mrázek.

Marková do ČTK nastoupila v roce 1997 jako zpravodajka domácí redakce ještě během studií politologie na Fakultě sociálních věd UK. Zabývala se zejména armádní problematikou a českou zahraniční politikou. Po stáži v bruselské odbočce agentury působila v letech 2001 - 2003 jako zpravodajka ČTK v Paříži. V letech 2004 - 2007 řídila zahraniční redakci ČTK, poté měla na starost projekt multimediálního magazínového zpravodajství. Od roku 2009 je šéfeditorkou zpravodajství ČTK. V poslední době se podílela mimo jiné na zavedení liveblogů, tedy služby ČTK Live pro internetové vydavatele.

ČTK je majetkově i hospodářsky oddělena od státu. Hlavním zdrojem financování provozu agentury jsou výnosy z prodeje zpravodajství jejím klientům, od státu nepobírá žádné dotace. Veřejnoprávní agentura poskytuje zpravodajství většině českých médií, řadě podniků, státních institucí, zastupitelských úřadů i dalším odběratelům. Zpravodajský servis ČTK odebírají i média na Slovensku. ČTK je dnes multimediální agenturou, která poskytuje denně zhruba 600 textových informací, stovky fotografií, audionahrávky, videozpravodajství i informační grafiku. Zaměstnává 250 lidí.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1