Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Obtěžování dětí a sebepoškozování Facebooku nevadí, myslí i na kanibalismus. Toto jsou tajná pravidla sociální sítě

Obtěžování dětí a sebepoškozování Facebooku nevadí, myslí i na kanibalismus. Toto jsou tajná pravidla sociální sítě

Tajná vnitřní pravidla sociální sítě Facebook umožňují zveřejnit materiály o sebepoškozování, obtěžování dětí „bez sexuálního podtextu“ nebo týrání zvířat. Vyplývá to z uniklých dokumentů, které na svém webu zveřejnil britský deník The Guardian. Společnost má vypracovaný podrobný návod, jak mají její moderátoři v uvedených případech postupovat. Podle listu The Guardian jsou zvláště pravidla týkající se sexuálního obsahu tak složitá, že působí protichůdně a zmateně. Facebook v reakci uvedl, že jeho hlavní starostí je bezpečnost uživatelů.

„Snažíme se, aby Facebook zůstal co nejbezpečnější, a zároveň chceme zajistit svobodu projevu. Vyžaduje to dost přemýšlení o podrobných a často obtížných otázkách a my se velmi snažíme dělat to správně,“ uvedla v prohlášení Monica Bickertová, šéfka managementu globálních postupů firmy. Společnost potvrdila, že používá specializovaný software, který filtruje obsah před jeho zveřejněním na síti, ale že je teprve v rané fázi.

Více než 100 uniklých dokumentů, které má list The Guardian k dispozici, obsahuje například interní školící příručky, tabulky a vývojové diagramy. Facebook v nich vysvětluje, že třeba zveřejní živý přenos lidí, kteří se věnují sebepoškozování, protože „nechce cenzurovat a trestat lidi, kteří trpí“.

Existují pravidla, jak postupovat v případě, že příspěvek je násilný, nenávistný, má teroristický, pornografický nebo rasistický obsah. Myslí se dokonce i na kanibalismus. Moderátoři mají často jen deset sekund na rozhodnutí, zda příspěvek zveřejní, nebo ne.

Společnost Facebook má dvě miliardy uživatelů a je pod obrovským politickým a společenským tlakem. Začátkem tohoto měsíce uvedla, že letos zvýší počet lidí, kteří se věnují monitoringu, na 7500 ze stávajících 4500.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1