Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Osm Indů zlynčovali kvůli hysterii na WhatsAppu. Jsme bezmocní, stýskají si policisté

Osm Indů zlynčovali kvůli hysterii na WhatsAppu. Jsme bezmocní, stýskají si policisté

Už osm Indů zaplatilo životem za to, že se na komunikační platformě WhatsApp šíří varování před únosci dětí. Posledními oběťmi jsou dva muži, kteří zabloudili do neznámé vesnice a zeptali se na cestu. Vesničanům připadali jako možní únosci, a tak je na místě ubili. Policie je proti šíření zpráv o údajných únoscích, kteří projíždějí zemí a kradou děti, bezmocná.

Nilotpal Das byl zvukový inženýr, Abijeet Nath digitální umělec. Žili v Guwahati, největším městě provincie Assam. Během pracovní cesty zabloudili a v neznámé vesnici zastavili, aby se zeptali na cestu. Místo rady na ně čekala smrt. Vesničané je vytáhli z auta a zlynčovali je. Důvod? Fámy na sociálních sítích, informuje veřejnoprávní britská BBC .

Na komunikační platformě WhatsApp se po celé Indii lavinovitě šíří zprávy o mužích, kteří brázdí indický venkov a unášejí děti. „Pověsti se začaly masivně šířit,“ cituje BBC policejního důstojníka Kumara Sharmu. „Bude nám trvat, než se povede je vyvrátit a zamezit tomu, aby dál kolovaly.“

Das a Nath nejsou prvními oběťmi hysterie, která se šíří po WhatsAppu. Během května bylo ze stejného důvodu v Indii zabito už šest mužů. Policie zatkla celkem šestnáct útočníků, přiznává ale, že to není řešení. Policie potřebuje zastavit šíření falešných zpráv, nemá k tomu ale žádný efektivní nástroj.

Studenti a aktivisté začali po sociálních sítích šířit amatérské video, na kterém Das a Nath prosí rozvášněný dav, aby je ušetřil. Video je doplněno vzkazem, že šeptanda o únoscích dětí je vymyšlená, a že Das a Nath byli nevinní. Současně vláda nařídila, aby na venkově vznikaly jednotky, které budou objíždět jednotlivé vesnice a vysvětlovat, že lidé nesmějí věřit všemu, co jim někdo pošle přes instantní messaging. Převahu ve virtuálním prostoru ale zatím pořád mají virální videa, na kterých „podezřelí“ mužové mluvící cizími dialektem přijedou do vesnice a „unesou“ dítě.

V Indii se poslední dobou WhatsApp těší mimořádné oblibě, což s sebou přináší množství rizik. Deník Guardian například upozornil na to, že se pro Indy noční můrou staly zejména rodinné komunikační skupiny. Členové rozsáhlých rodin do nich píší doslova o všem, a pokud nedostanou odpověď, znamená to pro ně potupu a pohanu. To může vést a v krajních případech i vede k rodinným vendetám, uvádí Guardian.

Komunikační platforma WhatsApp patří sociální síti Facebook, má zhruba miliardu uživatelů. Logicky se po něm šíří i fámy a hoaxy. I do Česka už dorazil poslední z nich, podle kterého bude WhatsApp pro některé uživatele zpoplatněn, upozorňuje server Hoax.cz .

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1