Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Ovčáček hnal novináře do první linie, kvůli tweetům o Sýrii půjde na kobereček

Ovčáček hnal novináře do první linie, kvůli tweetům o Sýrii půjde na kobereček

Mluvčí prezidenta republiky Jiří Ovčáček o víkendu opět využil svůj twitterový účet k emotivním osobním útokům. Na konto spojeneckého útoku na Sýrii se opřel do novinářů a neziskovek, které posílal bojovat do první linie se zbraní v ruce. Vysloužil si za to kritiku a jeho nadřízený, kancléř Vratislav Mynář pro iDNES.cz potvrdil, že se Ovčáčkovými tweety bude zabývat.

Jiří Ovčáček tvoří se svým twitterovým účtem neodmyslitelnou dvojici. Kanál, který bez zřejmého klíče jednou slouží k prezentaci oficiálních stanovisek prezidenta a jindy k osobním výpadům hradního úředníka, se o víkendu zaplnil vzkazy k úderu USA, Francie a Velké Británie na pozice v Sýrii. Mluvčí konstatoval, že vojenské řešení je vždy až to poslední, a pak otevřel stavidla osobně laděným vzkazům:

  • „Nadšení čeští novináři, neziskovkáři a pražskokavárníci prý už brzy vyrazí do první linie v Sýrii. Stále ale hledají velitele. Nějaký tip?“
  • „Přestaňte tady planě žvanit a přejděte k činu. Zbraň do ruky a jděte bojovat do Sýrie!“
  • „Asad se třese hrůzou při představě, že proti němu vyrazí do boje místní bojechtivé osazenstvo Twitteru. Na Damašek!“
  • „Dost plkání na Twitteru. Vzhůru do boje!“

Tolik jen několik ze vzkazů, kterými Jiří Ovčáček odpovídal například na skutečnost, že spojenecký úder byl vedený v odvetě za chemické útoky proti civilnímu obyvatelstvu. Osobní výpady a přehlížení faktů neušly kritice, která zazněla například od humanitární organizace Člověk v tísni: „Pane Ovčáčku, nadšení nejsme, ale zatímco Vy nekorektně tweetujete, my už se sedm let staráme každý měsíc o čtvrt milionu civilistů přímo v Sýrii. A řadu našich kolegů to stálo život.“

Slovní smršť od mluvčího prezidenta republiky se dotkla i dalších uživatelů, kterým se vůbec nezamlouvalo, jak Ovčáček bez hlubších argumentů operuje s pojmem „válka“ a zlehčuje ho ve prospěch malicherných twitterových konfliktů. „Pane Ovčáčku, posílejte někoho do boje, až budete vědět, o čem mluvíte“ nebo „To, co si dovoluje mluvčí prezidenta, je hanba, která padá na hlavu jeho nadřízených,“ zaznělo od uživatelů, kteří podle svých slov mají osobní zkušenost z konfliktních zón.

Jak informuje iDNES.cz, přání bylo vyslyšeno. Ovčáčkův nadřízený, hradní kancléř Vratislav Mynář se celou věcí hodlá zabývat, ačkoli je otázkou, zda to může přinést reálné důsledky. „...Díky dobrému jménu Pražského hradu se samozřejmě podívám nebo si nechám vytáhnout tweety pana Ovčáčka a podívám se na to, k čemu vyzývá,“ odpověděl kancléř na dotaz novinářů s dodatkem, že posouzení toho, co je přes čáru, bude na prezidentu Zemanovi. Ten je známý svou nenávistí vůči novinářům a aktuální zásah v Sýrii v rozporu s většinovým postojem Západu kritizoval.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1