Peking na to jde jinak než Rusové. Analytici popsali, jak manipuluje uživateli na síti | info.cz

Články odjinud

Peking na to jde jinak než Rusové. Analytici popsali, jak manipuluje uživateli na síti

Experti roky zkoumají, jak vypadají a působí ruské kampaně na internetu. Díky tomu mohla veřejnost lépe porozumět strategiím i cílům Kremlu. Ve světle těchto aktivit mnohdy zapomínáme na skutečnost, že své zájmy mají a na síti prosazují i další země – například Čína. Jak zjistila studie technologické společnosti Recorded Future, specialisté v Moskvě a Pekingu přitom mají značně rozdílné postupy.

Analytici prozkoumali více než 40 tisíc příspěvků šesti organizací, mezi nimiž byla například státní agentura Sin-chua, kterou organizace Reportéři bez hranic označuje za největší propagandistickou agenturu na světě, nebo televizní stanice CCTV. Recorded Future zkoumala příspěvky publikované mezi 1. říjnem loňského a 21. lednem tohoto roku.

Studie se soustředila na kampaně vedené skrze sociální sítě. Mapovala příspěvky čínských státních účtů a agentur šířené do zahraničí na Instagramu a Facebooku. Hlavní roli přitom hrála státní média publikující nebo vysílající v angličtině, tedy jazyce s nejširším publikem a možným dopadem. Tato média často zaměstnávají schopné anglicky mluvící novináře a moderátory.

Příběh Číny a internetu začal v průběhu 90. let, kdy Peking krátce po připojení země k internetu (oficiálně v roce 1994) začal odhalovat možnosti cenzury. Dohled nad sítí se koncentruje především pod hlavičkou takzvaného Golden Shield Project, neboli souboru právních a technologických iniciativ, které vedly k utužení sledování obyvatel.

V současnosti Čína zaměstnává uživatele, kteří cíleně šíří dezinformace nebo tendenční zprávy a snaží se ovlivnit lidi doma i v zahraničí. Zatímco na domácí scéně je cílem udržovat podporu Komunistické stranu a ovlivňovat mínění společnosti, v zahraničí chce Peking posílit svoji roli globální velmoci a získat ještě větší vliv na dění ve světě.

Během sledovaného období publikovaly čínské státní účty podle analytiků zhruba 60 až 100 příspěvků napříč platformami. Denní kadence sdělení na Instagramu se v případě agentury Sin-chua pohybovala kolem 26 příspěvků denně. Výhodou čínských médií je i jejich profesionalita – účty působí důvěryhodně, nebudí podezření z účelového vzniku a nepůsobí, jako na jedno použití. Bývá ověřena jejich autentičnost.

Asi nejvíce zásadním přínosem studie je vhled do odlišností ruského a čínského modelu internetových kampaní. Odlišují se například ve velikosti. Čínské propagandistické účty publikovaly na sociálních sítích zhruba třikrát méně příspěvků než ty ruské. Také jejich dopad byl během zmíněných více než tří měsíců menší.

Liší se též styl kampaní. Zatímco Rusové sází na takzvané trolly, kteří mají za cíl podrýt důvěru západních společností v demokracii a vykreslují Západ jako centrum světové dekadence plné problémů a nebezpečí, čínské agentury vsadily na pozitivní notu.

Snaží se prodat čínský technologický pokrok, krásu země a její tradice nebo pozitivní dopad čínského rozvoje na celý svět. Rozdíl mezi legitimní marketingovou kampaní a touto strategií, který spočívá v šíření dezinformací, nemusí být na první pohled tak zřejmý.

Na rozdíl od Rusů se Číňané zatím ve velkém nezaměřili na ovlivňování volebních kampaní. Roli Moskvy v amerických prezidentských volbách prošetřuje FBI a snahy manipulovat veřejným míněním se objevily i před loňskými volbami do Kongresu. Oproti tomu Peking se až na malé výjimky takových aktivit zdržel. Otázkou zůstává, z jakého důvodu, a jestli nebude mít přeci jen větší zájem svoji strategií zasáhnout třeba do dalšího prezidentského klání, kterým USA bude žít už příští rok.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud