Články odjinud

Pravda má krátké nohy. Lež se na síti šíří šestkrát rychleji, zjistila nejobsáhlejší studie všech dob

Pravda má krátké nohy. Lež se na síti šíří šestkrát rychleji, zjistila nejobsáhlejší studie všech dob

Vítězí pravda? Nebo je úspěšnější lež? Ačkoli známé pořekadlo praví, že lež má krátké nohy, na sociálních sítích běhá daleko rychleji. Vyplývá to ze studie vědců z Massachusettského technologického institutu (MIT) publikované v odborném časopise Science. V dosud nejobsáhlejší práci prozkoumali každou významnou anglicky psanou zprávu za posledních 10 let a pozorovali, jaká byla její odezva na Twitteru. Celkem vědci zkoumali 126 tisíc zpráv, o nichž tweetovaly tři miliony uživatelů.

Pravda nedokáže vzdorovat lžím, hoaxům a drbům. Ty dokáží zasáhnout daleko více lidí a šíří se podstatně rychleji. Vědci vypozorovali, že falešná zpráva zasáhne 1500 lidí v průměru asi šestkrát rychleji než informace vycházející ze skutečnosti a má o 70 procent větší šanci, že ji někdo bude sdílet. „Není to jen kvůli botům. Může to mít co dělat s lidskou přirozeností,“ domnívá se Soroush Vosoughi, jenž studii vedl.

Falešné zprávy jsou podle vědců přitažlivější ze dvou důvodů. Jednak působí více románově než skutečnost. Tím se odlišují od jiného obsahu, který uživatelé na sítích vidí. Druhý problém spočívá v tom, že vyvolávají daleko více emocí než běžné tweety. Odborníci vyzkoumali, že falešné příspěvky lidi přiváděly na slova spojená s překvapením či znechucením, zatímco obyčejné tweety navozovaly smutek a důvěru.

Vosoughiho tým zkoumal pouze data z Twitteru. Sociální síť na výzkumu s MIT spolupracovala. Závěry ale slouží jako varování i pro další sítě – Facebook nebo YouTube. I na nich se hoaxy a falešné zprávy šíří a také na nich budí často značnou pozornost.

Příklady se najdou i v Česku. Například nedávno vyvolal na Facebooku poplach příspěvek, že do Prahy přijelo 1500 imigrantů z Německa, který viděly tisíce lidí. Ve skutečnosti autor použil záběry z britského vlakového nádraží v ranní špičce. Přestože byl podvod snadno rozpoznatelný, řada uživatelů verzi s migranty uvěřila.

„Je to velice zajímavá a impozantní studie. Výsledky, které se týkají toho, jak se prokazatelně nepravdivá tvrzení šíří rychleji a mezi širší skupinou uživatel než prokazatelné pravdivé, vypadají na takovém vzorku velmi robustní, konzistentní a dobře podpořené,“ zhodnotil studii profesor politické komunikace na Oxfordské univerzitě Rasmus Kleis Nielsen.

Právě vzorek dělá studii odlišnou od předchozích prací. Jde vůbec o nejobsáhlejší zkoumání, jaké kdy někdo na dané téma provedl. Vědci prověřovali příspěvky od září 2006 do prosince 2016 a věnovali pozornost všem zásadním příběhům psaným v angličtině. Za pomocí projektů ověřujících fakta Snopes, Politifact, and FactCheck.org našli desítky tisíc drbů, které se v daných letech šířily po Twitteru.

Tým z MIT ilustroval svá zjištění na případu dvou příběhů týkajících se amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten z roku 2015, v němž se píše o tom, jak Trump umožnil použít nemocnému chlapci jeho letadlo, aby se dostal k akutní lékařské péči, a který Snopsis označil jako pravdivý, sdílelo asi 1300 lidí. Druhý, z roku 2016, týkající se údajně zemřelého Trumpova bratrance, který nesouhlasil s jeho kandidaturou, jenž Snopis vyhodnotil jako lež, měl 36 tisíc retweetů.

„Musíme znovu navrhnout náš informační ekosystém v 21. století,“ píše skupina 16 vědců v eseji publikované taktéž v časopise Science. Vyzývají k novému výzkumu, který by podle nich měl vést k omezení šíření falešných zpráv a k řešení základních patologických jevů. „Jak můžeme vytvořit ekosystém, který oceňuje a propaguje pravdu,“ ptají se v textu.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud