Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Rada ČTK má nového šéfa. Vede ji Augustin, zásadní změny nechystá

Rada ČTK má nového šéfa. Vede ji Augustin, zásadní změny nechystá
 

Novým předsedou Rady ČTK dnes zvolili radní dosavadního místopředsedu Miroslava Augustina (1958). Nahradil Tomáše Mrázka, kterému vypršel mandát pro členství v radě. Vyplývá to z výsledků jednání rady. Mrázek byl členem rady ČTK od roku 2013. Jejím předsedou byl zvolen loni v červenci.

Augustin je členem Rady ČTK za ANO od roku 2014, funkční období mu skončí 20. června 2019. V současnosti působí jako externí spolupracovník sportovní redakce Českého rozhlasu. Do rozhlasu nastoupil po absolvování Právnické fakulty Univerzity Karlovy v roce 1985 a až na krátkou přestávku v České televizi v roce 1991 tam pracoval do roku 1998. Od 1. ledna 1993 do března 1998 rozhlasovou sportovní redakci vedl. Na konci roku 2015 kandidoval na generálního ředitele Českého rozhlasu.

„ČTK velmi důvěrně znám více než 30 let. Odvádí kvalitní profesionální práci a nevidím důvod k provádění nějakých změn,“ řekl Augustin po svém zvolení. Doplnil, že by se mu líbilo, kdyby se národní agentuře podařilo získat více zákazníků v soukromé nemediální sféře, kam patří například finanční instituce nebo velké firmy.

Rada ČTK je po odchodu Mrázka se čtyřmi členy na usnášeníschopném minimu. Sněmovna bude volit tři členy Rady ČTK na příští schůzi, konkrétně 28. února, sdělil ČTK předseda volební komise Martin Kolovratník (ANO). Poslanci budou vybírat ze sedmi kandidátů, jak je nominovaly poslanecké kluby.

Hnutí ANO navrhlo bývalého člena Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Pavla Foltána a novináře a publicistu Petra Žantovského, ODS ředitelku nadace a někdejší produkční Zdeňku Štěpánkovou a Piráti bývalého novináře a tiskového mluvčího Jiřího Táborského. Hnutí SPD chce do rady prosadit mluvčí prostějovské radnice Janu Gáborovou, KSČM někdejšího poslance Václava Snopka a KDU-ČSL historika a politologa Michala Pehra. Kolovratník uvedl, že komise navrhuje tajnou volbu.

V blízké budoucnosti bude Sněmovna volit také jednoho člena Rady České televizi a dva členy Rady Českého rozhlasu. Předseda Sněmovny Radek Vondráček (ANO) vyhlásil minulý týden lhůtu pro společenské organizace, které mohou do Sněmovny posílat své návrhy na kandidáty do 2. března. Do Rady ČT mohou navrhovat jednoho člena, do Rady ČRo dva členy. Sněmovní volební výbor, který má média na starosti, zpravidla pořádá veřejné slyšení kandidátů. Členové výboru pak volbou zúží počet kandidátů tak, aby na jedno volné místo v radě mohli poslanci vybírat ze tří kandidátů. Sněmovna je pak volí na své schůzi.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1