Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Šéf rakouské FPÖ Strache se omluví veřejnoprávní televize. Nařkl ji neprávem ze lži, prý to byl žert

Šéf rakouské FPÖ Strache se omluví veřejnoprávní televize. Nařkl ji neprávem ze lži, prý to byl žert

Šéf rakouské pravicově populistické vládní Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Heinz-Christian Strache se dohodl s moderátorem zpráv Arminem Wolfem, že se omluví a zaplatí kompenzaci za újmu způsobenou nedávným tvrzením o lživém zpravodajství veřejnoprávní televize ORF. Oznámil to dnes Wolf.

Strache minulý týden na facebook umístil snímek Wolfa s popiskem: „Existuje místo, kde se ze lží stávají zprávy. To místo je ORF.“ Strache, jenž ORF dlouho obviňoval ze stranění levici, další den tvrdil, že šlo o žertík, a poukázal na to, že jeho příspěvek byl označen jako satira. Připustil ale, že usiluje o zrušení koncesionářských poplatků a chce ORF přinutit k objektivnímu zpravodajství.

Wolf podal na Stracheho žalobu kvůli pomluvě a ORF podala svou vlastní žalobu. „Mým cílem nebylo hnát politika k soudům, ale dát najevo, že existují hranice kritiky práce novinářů a médií, zvlášť tam, kde jde o pomluvu konkrétní osoby,“ uvedl Wolf na blogu, na němž oznámil urovnání sporu. "„an Strache nyní tyto hranice uznal a také to oznámí široké veřejnosti,“ dodal Wolf.

Ukázal rovněž omluvný text, který má Strache na deset dní připnout na svou facebookovou stránku a nechat ve středu zveřejnit na třetí straně nejčtenějšího rakouského bulvárního deníku Kronen Zeitung.

„Toto tvrzení bylo nesprávné a já se omlouvám Arminu Wolfovi a zaměstnancům ORF za tento nepodložený výrok,“ stojí v textu, s jehož zveřejněním Strache souhlasil, stejně jako se zaplacením 10.000 eur (téměř 255.000 Kč) a uhrazením právních výloh Wolfovi. Moderátor oznámil, že peníze věnuje Dokumentačnímu centru rakouského odboje, což je archiv a zároveň badatelské středisko zkoumající zločiny z období nacismu a holokaustu.

ORF urovnání mezi Strachem a Wolfem uvítala a dodala, že pokračuje snaha o vyrovnání mezi ní a politikem.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1