Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Šifra mistra Zuckerberga. O důvěryhodnosti médií mají rozhodnout jen tyto dvě jednoduché otázky

Šifra mistra Zuckerberga. O důvěryhodnosti médií mají rozhodnout jen tyto dvě jednoduché otázky

Facebook už vymyslel „algoritmus“, na jehož základě bude rozhodovat o důvěryhodnosti jednotlivých médií, jejichž zprávy se na něm zobrazují. Šéf sociální sítě Mark Zuckerberg před nedávnem uvedl, že média budou posuzovat sami uživatelé, za což sklidil velkou kritiku. Vyslechl si, že se tím globální sociální síť, která sama ve velkém pomáhá či umožňuje šířit tzv. fake news, zbavuje odpovědnosti za kvalitu obsahu. Teď kritika ještě zesiluje, když vyšlo najevo, že o pověsti jednotlivých médií mají rozhodovat jen triviální dotazy.

Podle serveru Bussinesinsider mají o důvěryhodnosti médií rozhodnout pouhé dvě otázky, které jednotliví uživatelé zodpovědí. Prvních z nich se zeptá - „Znáte následující weby?“ Na výběr přitom bude ze dvou odpovědí – „ANO“ a „NE“.

Rozhodující je druhá otázka. „Jak moc věříte těmto webům?“ Odpovědí je hned několik – zcela, tak nějak, sotva a vůbec.

„Důvěra ve zpravodajství je mnohem komplikovanější,“ uvedla na sociální síti Twitter reportérka Bloombergu Sarah Frierová. Dave Early z respektovaného deníku Guardian považuje otázky Facebooku rovnou za vtip. Pověst médií se tu totiž dává všanc s tím, že o ní rozhodne verdikt uživatelů. A ti svými odpověďmi nejspíš spoluurčí, jak moc se který obsah bude zobrazovat.

Facebook se kritice brání s tím, že bude zároveň sledovat, jaká média uživatel čte, a podle toho bude určovat relevanci jeho odpovědi. „Tohle není vůbec jednoduché měření. My nehodnotíme pouze vydavatele, kterým hodně lidí věří. My hodnotíme vydavatele, kterým věří hodně lidí z různých skupin,“ uvedl Adam Mosseri, který má změnu na starosti.

Facebook ovšem nepočítá s tím, že lidé čtou zpravodajství i mimo sociální síť. Pokud budete mít předplacený třeba týdeník Economist, Facebook se to vůbec nemusí dozvědět, přestože to z vás dělá čtenáře, jehož názor je relevantní. Chybou rovněž je, že sociální síť bere zpravodajství jako entitu. Pokud tedy budete mít médium, které publikuje nejenom zpravodajství, ale i „nezpravodajské“ texty, může vás to ve výsledku poškodit.

Facebook zkrátka sází na moudrost davu. A ta se někdy nemusí vyplatit.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1