Skrytá zbraň proti Rusku? Rekonstrukce dálnice D1 očima konspiračních webů | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Skrytá zbraň proti Rusku? Rekonstrukce dálnice D1 očima konspiračních webů

Skrytá zbraň proti Rusku? Rekonstrukce dálnice D1 očima konspiračních webů

Ani s počátkem druhého měsíce prázdnin se situace na nejvytíženější české dálnici nelepší, výjimkou nejsou kvůli nehodám na rekonstruovaných částech D1 mnohakilometrové kolony. Drtivou většinu řidičů, kteří v nich popojíždějí, by ale asi překvapila konspirační teorie s touto dálnicí spojená.

Rekonstrukce klíčové západo-východní trasy má podle konspirátorů ve skutečnosti svou skrytou vojenskou agendu. Konkrétně je prý zaměřena hlavně proti Rusku.

Jak nedávno upozornil EU StratCom, součást Evropské služby pro vnější činnost zaměřená na odhalování a vyvracení dezinformací a propagandy, takto o opravách nejstarší české dálnice píší některé české konspirační a dezinformační weby.

Kupříkladu dezinformační server Nová republika dovozuje, že „bourání mostů na D1 bylo od počátku podezřelé“ a burcuje, že „voliči mají právo vědět, zda byla dálniční síť ČR vybrána k provedení vojenského útoku – mise vzhledem ke své poloze na stát, či státy orientované na východ“.

Mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Jan Rýdl na takový pohled na rekonstrukci D1 reagoval pobaveně:

„Pokud jde o přímé vojenské využití, je přirozené, když třeba na cestě do Pobaltí využívají dálnici vojenské konvoje. Ale nejde o nic jiného než o výstavbu nové dálnice na pozemku té původní, jen širší. V některých úsecích je „dé jednička“ až deset let za svou technickou životností.“

Faktem ovšem je, že úsek dálnice D1 u Měřína má už od roku 1977 status záložního letiště a s možností mimořádného využití pro start a přistávání vojenských letadel se počítá i při současné rekonstrukci.

Před rokem 1989 měřínskou dálnici tehdejší československá armáda skutečně dvakrát (v roce 1980 a 1985) jako letiště otestovala. Kvůli tomu byl úsek dálnice, i silnice v jeho okolí, kompletně uzavřen po dobu tří týdnů. To by dnes znamenalo totální kolaps dopravy v celém Česku.

„Jde suverénně o nejvytíženější a klíčovou dálniční komunikaci nejen v České republice, ale i pro celou střední Evropu. Vytížení u Prahy a u Brna dosahují až 100 tisíc aut denně,“ podotýká mluvčí Rýdl.

Využití vybraných úseků dálnic jako možného záložního letiště je běžné i v zahraničí. Česko má vedle D1 v záloze i úsek silnice R46 u Vyškova.

Na rekonstrukci tříkilometrové části D1, jež může sloužit jako ranvej, proto ŘSD muselo akceptovat požadavky Ministerstva obrany.

„Parametry jsme obdrželi od Ministerstva obrany, je tam daná nějaká šíře, délka, profil, odvodnění. Dokonce jsme dostali i zadání, pokud jde o normovanou nosnost a kvalitu materiálů, ale ta se nijak zvlášť neliší od zbytku D1. Je tam i jiná konstrukce, chybí tam třeba ten tradiční střední dělící pás a existuje nějaký časový limit, během něhož by se měla tato část dálnice stihnout změnit na přistávací dráhu,“ říká Jiří Rýdl.

INFOGRAFIKA: Modernizace D1INFOGRAFIKA: Modernizace D1autor: Reuters

Obavy z toho, že by dálnice mohla být zneužita k napadení nepřítelem, nejsou nijak nové. Byly vlastní i komunistickému Československu.

Někdejší šachový velmistr a po roce 1948 sportovní funkcionář ČSTV Luděk Pachman vzpomínal ve své knize na to, jak prosazoval v Praze pořádání olympijských her. V červnu 1967 předsednictvo ÚV KSČ jeho návrh schválilo a uložilo vládě realizaci.

„To ve mně vyvolalo řadu smělých plánů, co by se všechno mohlo dostat pod střechu: dálnice z Prahy do Řezna a na druhou stranu až do Košic (…),“ popisuje Pachman v knize „Jak to bylo, zpráva o činnosti šachového velmistra za období 1924 – 1972“ (knihu vydalo nakladatelství manželů Škvoreckých 68 publishers v Torontu roku 1974).

Právě v souvislosti se zamýšlenou výstavbou nové dálnice na jih, Praha – Řezno, na jejímž budování se podle plánů mělo finančně významně podílet tehdejší západní Německo, se s námitkami ozvalo ministerstvo národní obrany. „Dálnice prý byla v rozporu se zájmy bezpečnosti státu, poněvadž by z ní mohla startovat agresívní západoněmecká letadla k náletům na naše území. Napřed jsme myslel, že je to vtip, ale nebyl,“ vzpomínal Pachman.

Jako vtip znějí i dnešní úvahy českých konspiračních webů, že rekonstrukce D1 je vojenskou stavbou namířenou proti Moskvě. I v tomto případě to ale současní konspirátoři myslí podle všeho vážně.

Text původně vyšel na webu HlídacíPes.org. Publikujeme ho se souhlasem redakce.

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.