Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Slovensko rozšiřuje diplomatickou činnost v Jeruzalémě. Otevře tam kulturní centrum

Slovensko rozšiřuje diplomatickou činnost v Jeruzalémě. Otevře tam kulturní centrum

Slovensko otevře kulturní centrum v Jeruzalémě. Napsal to izraelský server Times of Israel, podle něhož to sdělila slovenská parlamentní delegace, která je stejně jako delegace českých senátorů v těchto dnech v Izraeli. Times of Israel to označil za „překvapivý krok“, jímž se Slovensko připojuje k České republice a Bulharsku, které se rozhodly rozšířit diplomatickou přítomnost v Jeruzalémě. První a nejvýznamnější krok podnikly Spojené státy, když do Jeruzaléma v květnu převedly své velvyslanectví z Tel Avivu.

Slovenská delegace ohlásila otevření kulturního centra v Jeruzalémě v úterý. Poslanec Martin Glváč, který je ve slovenské delegaci, řekl podle Times of Israel, že doufá, že jde o první krok ze série dalších, jež budou následovat. Glváč o úmyslu své země informoval na úterním setkání v izraelském parlamentu uspořádaném ke stému výročí založení Československa a 70. výročí vzniku Izraele. V úterý se konala třístranná schůzka návštěvníků z Česka a Slovenska s předsedou izraelského parlamentu Julim Edelsteinem. Přítomen byl předseda slovenského parlamentu Andrej Danko a předseda českého Senátu Milan Štěch.

Edelstein podle Times of Israel vyzval Slovensko k následování České republiky a otevření honorárního konzulátu v Jeruzalému, načež Slováci ohlásili rozhodnutí o kulturním centru. „Pro Izrael je to úžasný diplomatický úspěch a příjemné překvapení. Jsem si jist, že až přijedou další delegace, pochopí, že Jeruzalém je věčné hlavní město Izraele,“ řekl při svém poděkování Edelstein.

Izraelský server upozornil, že slovenské ministerstvo zahraničí nijak nenaznačilo změnu názoru Bratislavy na status Jeruzaléma. Slovenská delegace neposkytla bližší informaci o tom, kdy bude nové zařízení otevřeno.

Česko svůj honorární konzulát v Jeruzalému otevřelo v květnu. Úřad tam již byl v minulosti, ale po úmrtí minulé honorární konzulky byl od roku 2016 uzavřen. Prezident Miloš Zeman vyzývá k přesunu českého velvyslanectví z Tel Avivu do Jeruzaléma.

Americký prezident Donald Trump loni ohlásil, že uznává Jeruzalém za hlavní město Izraele, a 14. května do něj USA přesunuly své velvyslanectví. Palestinci kvůli tomu odvolali svého zástupce z USA.

Izrael v roce 1967 obsadil východní, převážně Araby obývanou část, později ji připojil ke zbytku a celý Jeruzalém označil za svou nedělitelnou metropoli. Většina světa ale anexi neuznává a o konečném statusu měla rozhodnout izraelsko-palestinská jednání, jež jsou však od roku 2014 pozastavena.

Podle izraelských sdělovacích prostředků usiluje izraelský premiér Benjamin Netanjahu o to, aby země celé visegrádské skupiny přesunuly svá velvyslanectví do Jeruzaléma, a osobně požádal maďarského premiéra Viktora Orbána, aby přijel do Izraele. Orbán cestu ohlásil na 18. až 20. červenec. Během léta se pak podle izraelských médií mají konat schůzky s dalšími členy skupiny. Podobně Netanjahu lobbuje u latinskoamerických států.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1