Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Svědectví z hlásné trouby ruské propagandy. „Je to tam jako v papiňáku,“ říkají zaměstanci RT

Svědectví z hlásné trouby ruské propagandy. „Je to tam jako v papiňáku,“ říkají zaměstanci RT

„Russia Today se nechová jako standardní mediální organizace. Je to pouhá propaganda – nic víc, nic míň,“ osočil nedávno nově zvolený francouzský prezident Emmanuel Macron síť televizních stanic RT, dříve známou jako Russia Today. Jeho názor není ojedinělý, i mnozí další politici a komentátoři vnímají silný prokremelský tón státem podporovaného média. Server Moscow Times pomocí rozhovorů se současnými i bývalými zaměstnanci RT zjistit, jak organizace zevnitř funguje. 

Pro práci v televizním týmu RT jsou údajně zásadní dvě klíčové vlastnosti, tamní HR oddělení dává přednost mladým a nezkušeným novinářům. Ti jednak lépe snesou tlak, ale jsou i mnohem lépe ovladatelní, než jejich vyzrálejší kolegové. V jejich budoucí kariéře v RT se budou muset vyrovnat s obojím. 

Pracovní prostředí v RT totiž podle dostupných svědectví ze všeho nejvíce připomíná pořádně natlakovaný papiňák. „Je to tam neustále plné stresu a křiku,“ popisoval situaci jeden ze zdrojů, který nechtěl být jmenován. Míra vyčerpání redaktorů i televizních moderátorů je prý extrémní.

Jasným zadáním je spíše než kvalita publikovaných textů úspěch článků na sociálních sítích, což údajně kvalitní novináře odrazuje. A kdo by se chtěl odchýlit od prokremelského kurzu, tomu je zprvu nenápadně, později již důsledněji připomenuto, jak mají jeho texty vypadat. 

„Hlavní argument editorů při kritice článků, které nejsou dostatečně nacionální, je, že ´toto není náš úhel´,“ tvrdí bývalí redaktoři. Ti zároveň dodávají, že měli jistou míru autonomie ohledně výběru témat svých článků, na druhé straně však byli nuceni psát i část zpráv přesně podle zadání svých nadřízených. 

Mezi těmito vynucenými nadiktovanými zprávami nechyběly články z názorové rubriky, vedení přitom bylo úplně jedno, zda novinář s daným tématem souhlasí, či nikoliv. „Nevidí váš názor jako podstatný, jste jenom instrumentem, skrze nějž komunikují svůj názor,“ uvedl pro Moscow Times jeden ze zdrojů. 

Aby s podmínkami v redakci nevystupovali na veřejnost, mělo si RT pojistit své zaměstnance zvláštní doložkou, podle níž ani po skončení pracovního poměru nemohou svého zaměstnavatele hanět. Zaměstnanec, který by doložku porušil, by se vystavil postihu až 50 tisíc dolarů. Doložka údajně byla zavedena poté, co byl na východě Ukrajiny sestřelen malajsijský komerční letoun MH17 a v reakci na to odešla reportérka Sara Firthová.

Redaktorů, zejména těch kvalitnějších, nicméně odešlo v posledních letech mnohem víc. Od roku 2014, kdy Rusko anektovalo Krym, ukončilo své působení v RT z ideologických důvodů několik prominentních reportérů, moderátorka Liz Wahlová dokonce v přímém přenosu. „Nemohu být součástí státem placeného média, které pouze ospravedlňuje Putinovy činy,“ uvedla tehdy. 

Přestože prokremelský tón RT je ve zpravodajství jasně patrný, Moscow Times upozorňuje, že zpravodajství televize se postupně profesionalizuje a že se v poslední době snaží více filtrovat komentátory a experty s extrémními názory. „Děláme, co se dá, abychom v rámci státem placeného média poskytovali vyvážené zpravodajství,“ uzavírá pro Moscow Times nejmenovaný současný zaměstnanec RT. 

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1