Články odjinud

Technologický apoštol Martin Ruubel: Blockchain umí pomoci proti chemtrails i placaté Zemi

Technologický apoštol Martin Ruubel: Blockchain umí pomoci proti chemtrails i placaté Zemi

Estonec Martin Ruubel, ředitel technologické společnosti Guardtime, je apoštol blockchainu – distribuované databáze, na které je postavená například kryptoměna bitcoin. Tato databáze má ale podle Ruubela výrazně širší využití. Už brzy by nám například mohla odhalovat falešné zprávy. Martin Ruubel byl jeden z řečníků na festivalu Future Port Prague.

Estonsko je pro celý svět vzorem v digitalizaci státní správy. Jak se vám povedlo uspět?

Vzešlo to z potřeby. V Estonsku máme velmi řídkou hustotu zalidnění – žije tam asi 1.3 milionu obyvatel, ale rozlohou jsme větší než například šestimilionové Dánsko. Když jsme získali samostatnost, tak jsme řešili, jak přivést státní správu ke všem obyvatelům. V té době jsme navíc neměli žádné peníze ani na nové stavby, ani na platy příliš úředníků, a proto jsme museli být co nejefektivnější. A to byly počátky digitální veřejné správy.

Ta tedy vznikala na zelené louce.

Ano, na té nejzelenější. Peněz tehdy bylo opravdu málo, takže jsme si nemohli dovolit ani služby velkých poradenských společností, ani technologická řešení od prestižních firem. Všechno jsme si museli udělat sami. A jak se postupně ukázalo, tak se nám to docela povedlo. 

Tak to vypadalo až do roku 2007, kdy celou vaší zemi zasáhly masivní hackerské útoky.

A to bylo z dnešního pohledu to nejlepší, co se nám mohlo přihodit. Vláda si totiž právě tehdy uvědomila, že ta digitální nirvána, kterou jsme si u nás hýčkali, není nedobytná a že má svoje slabá místa. Věděli jsme, že s útoky typu DDOS si dokážeme nějak poradit, obavy ale panovaly z toho, že přístup k citlivým datům zneužije nějaký insider, někdo, kdo má k programům přístup.

Proto jste se soustředili na vnitřní hrozby?

Otázka tehdy nezněla, jak takovým zabránit v tom, aby s programy a daty manipulovali. Protože to možné není. Místo toho jsme se soustředili na to, jak vůbec nějakou manipulaci s daty nebo zásah do systému poznat. Největší problém v kybernetické bezpečnosti totiž není v naprogramování neproniknutelných systémů. Kybernetičtí zločinci jsou vždy napřed. Největší obtíž je v tom, poznat, že jste byli napadeni. Podle studií uplyne mezi zahájením útoku a jeho odhalením v průměru 200 dní.

To je opravdu dlouho.

Z toho až mrazí. A znovu to nastoluje otázku, jak poznat, že jste byli napadeni. Tehdy jsme proto v naší společnosti Guardtime začali vyvíjet řešení založené na blockchainu, které si zakládá na ověřitelnosti. A vláda následně toto řešení začala implementovat do většiny svých systémů, proto nyní každá část dat, která se v těchto systémech nachází, je z hlediska integrity ověřitelná.

To zní jednoduše. Co podle vás brání tomu, aby se Česko u Estonska v tomto inspirovalo?

Nevím, z mého pohledu není e-government nějaké magické a nepřenositelné řešení, které by v Česku nebo jinde nemohlo fungovat. Navíc velká část programů, které používáme, jsou open source, takže jich může využít každý. A proč e-government ještě plnohodnotně do Česka nepřišel? Nejspíše vám vyhovuje to, jak věci děláte nyní. A další věc je, že k e-governmentu je nezbytné bezpečné elektronické ztotožnění lidí a z nějakého důvodu je tento aspekt problém takřka všude ve světě.

To je podle vás ten největší problém?

Myslím, že ano. Politická vůle a ztotožnění. Je proto důležité upozorňovat, že digitalizace státní správy není začátek Orwellova románu 1984. Je to přístup, jak dělat věci jednodušeji a efektivněji. My díky tomu dokážeme ušetřit asi dvě procenta HDP ročně a co je možná ještě důležitější – spoustu času našich obyvatel.

Žijeme v post-pravdivé společnosti

Je podle vás využití blockchainu nyní na svém vrcholu, nebo nás toto rozšíření teprve čeká?

Od vrcholu jsme ještě velmi daleko. Blockchain je nyní asi nejviditelnější díky tomu, že jsou na něm založené kryptoměny, ale to je jen jedno možné využití. Hlavní vlastnost této distribuované databáze je v tom, že můžete zapsaným informacím věřit a nemusíte je ověřovat u jakékoliv třetí strany. Umí tedy excelentně zprostředkovat důvěru, byť má spoustu nedořešených problémů. Jedním z nich je to, že jde o nejneefektivnější způsob, jak skladovat informace.

Většina lidí ale například státu a jeho institucím věří.

Blockchain přesto nabízí lepší řešení takřka pro všechny instituce. Vezměte si například ředitele velké vládní agentury. Ten musí věřit všem digitálním systémům a rejstříkům, které spravuje a za které zodpovídá. Přitom si ale nemůže být jistý, jestli s těmito daty někdo nemanipuloval, zda je někdo nenapadnul. Blockchain toto riziko efektivně řeší.

Teď jsme zase u té vnitřní hrozby.

Ano, ale statisticky 80 procent bezpečnostních hrozeb, krádeží dat a podobných problémů přichází zevnitř organizace. A podle mě jde o nejdůležitější oblast, kterou je třeba technologicky zabezpečit.

Kromě toho, že dodáváte své řešení estonské vládě, spolupracujete i s americkou administrativou.

S americkým ministerstvem obrany jsme začali spolupracovat asi před pěti lety. Nyní rozjíždíme projekty na ověření voličských registrů, které jsou založené na blockchainu. Ty znemožní dvojité či podvodné elektronické hlasování, přispějí k transparentnosti volebního procesu a pomohou odhalit jakékoliv vnější zásahy do systému.

Je podvodné hlasování v USA v současnosti velký problém?

Nejspíše ne takový, aby dokázal rozhodnout celé volby. Jenže jakékoliv zpochybnění demokratických procesů je velmi špatné proto, že oslabuje důvěru veřejnosti v celý systém. I pokud nejde o statisticky závažný problém, tak si myslím, že je velmi důležité mu věnovat pozornost.

Zvlášť v době vměšování Ruska. Je podle vás v současnosti význam toho, co blockchain přináší, vyšší než dříve?

Mnozí říkají, že nyní žijeme v post-pravdivé společnosti. V tomto ohledu je nutnost rozlišovat mezi pravdou a lží nejspíše vyšší než dříve. Na druhé straně se ale pravdivost zprávy stává až druhotnou vlastností informace. Stačí se podívat na sociální sítě a Echo Chambers (Komnaty ozvěn, pozn. red.), kde se řeší placatost Země či chemtrails. Tam o pravdivost nejde ani náhodou, jde o potvrzení a uznání od dalších lidí v dané skupině.

Může blockchain tento problém řešit?

Rozhodně ano. Blockchain určitě může ukazovat a zvýrazňovat podobné lži, útoky a falešné zprávy. Ideálně ještě ve chvíli, než je nějaká taková dezinformace amplifikována (zvětšena, pozn. red.) a rozšířena v dané komnatě ozvěn, odkud se dostane na veřejnost. K tomu je ale zapotřebí mnohem více než jen technologie. Abyste tato nepravdivá sdělení dekonstruovali (odstranili, pozn. red.), potřebujete finance, potřebujete politickou vůli.

Kdo by měl takové ověřování provádět? Think-tanky? Vlády? Evropská unie?

To je velmi dobrá a velmi důležitá otázka. Myslím, že se tyto záležitosti stanou součástí národní defenzivní strategie, takže to pravděpodobně bude agenda Evropské unie a jejích členských zemí. 

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud