Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Temná historie Googlu. Na svět mu pomohly tajné služby

Temná historie Googlu. Na svět mu pomohly tajné služby

Před dvaceti lety tajné americké služby vytipovaly několik vývojářů ze Silicon Valley. Nabídly jim finanční pomoc, pokud na oplátku vyjdou vstříc vládním požadavkům na zjišťování informací o uživatelích internetu. Mezi vizionáři, kteří na nabídku kývli, byli i Sergey Brin a Larry Page, zakladatelé Googlu.

Americké zpravodajské služby na konci minulého století dospěly k názoru, že prudce se rozvíjející online prostředí může být výtečným místem pro shromažďování informací o lidech. Jak se dnes ukazuje, byla to přesná úvaha. Tajné služby kolem roku 1996 začaly systematicky oslovovat vývojáře, jejichž nápady měly potenciál. Někteří internetoví vizionáři vábení odolali. Jiní nikoliv. Třeba Sergey Brin a Larry Page, kteří tehdy pracovali na projektu jménem Google.

„Byl tu předpoklad, že díky informacím, které o sobě lidé budou nechávat na Googlu, bude možné získat netušeně obšírný přehled o jejich životě. A to až do nejmenších podrobností,“ tvrdí Jeff Nesbit, bývalý šéf právního odboru americké Národní vědecké rady (NSF).

Podle Nesbita lze pozoruhodný hlad Googlu po informacích všeho druhu vysvětlit právě zadáním od agentur, které touží po tom zjistit si kdykoliv o komkoliv cokoliv, a to jakýmkoliv způsobem. „Šmírování je zakódováno v DNA Googlu,“ konstatuje Nesbit. 

V devadesátých letech si vládní vědecké a zpravodajské agentury uvědomily, že časy, kdy zpravodajské služby získávaly informace napřímo mezi lidmi a od lidí, spějí k závěru. Pochopily, že se stále víc událostí bude odehrávat mimo přímý dosah vládní moci, v kyberprostoru. Proto se zaměřily na elektronickou stopu, kterou po sobě každý člověk na internetu zanechává. Podle Jeffa Nesbita tajné služby od zakladatelů Googlu přímo chtěly, aby vytvořili ekosystém, jehož účelem bude právě zanechávání stop.

Spolupráce mezi tajnými službami a Sillicon Valley není nic nového pod sluncem. Americké administrativy uměly nadané vědce vždycky velmi dobře zapojit do vlastních cílů. Stačí se podívat na projekt Manhattan, který vedl k vývoji atomové zbraně, nebo na projekt Apollo, na jehož konci stála slavná slova Neila Armstronga o malém kroku pro člověka, ale velkém skoku pro lidstvo.

V devadesátých letech vládní agentury včetně tajných služeb spustily projekt masového sběru dat, neboli MDSS (Massive Digital Data Systems). Kromě lidí ze Sillicon Valley do něj přišly špičkové mozky z technologických pracovišť špičkových institucí, například Stanfordu, CalTechu, MIT, Carnegie Mellonu či Harvardu.

„Zpravodajská komunita musí proniknout do čtvrtého rozměru, tedy do počítačové sítě,“ stojí v dokumentech projektu MDSS. Nejsnazším způsobem, jak toho dosáhnout, bylo právě financování nadějných výzkumníků. Podle někdejšího šéfa právního oddělení agentury NSA Jeffa Nesbita byl u rozjezdu velkých firem jako Symantec nebo Qualcomm přítomen z 90 procent vládní kapitál. V rámci projektu MDSS byl podpořen také vývoj optických vláken, na kterých dnes běží byznys firem jako je Amazon nebo AT&T či Verizon.

 

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744