Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Únik dat na Facebooku: Aféra povede ke zrychlenému přijímání regulací, míní Jirák

Únik dat na Facebooku: Aféra povede ke zrychlenému přijímání regulací, míní Jirák

Aféra úniku dat z 50 milionů uživatelských účtů ze sociální sítě Facebook povede ke zrychlenému přijímání legislativních regulací, říká pro INFO.CZ profesor a mediální odborník Jan Jirák. Možná ještě větší efekt než regulátoři budou mít inzerenti, kteří budou po sociální síti požadovat záruky kredibilního a transparentního prostředí. Pokles cen akcií, vyšetřování z obou břehů Atlantiku a první žaloby. To jsou zatím hlavní důsledky aféry úniku dat z 50 milionů uživatelských účtů na sociální síti Facebook.

Podle mediálního experta Jana Jiráka kauza povede i k rychlejšímu zavádění právní regulace. To ostatně naznačila i česká eurokomisařka Věra Jourová. „Nechceme toto v EU a podnikneme všechny možné právní kroky, včetně přísnějších pravidel na ochranu dat a silnějšího prosazování těchto zásad v rámci obecného nařízení o ochraně osobních údajů,“ uvedla komisařka pro deník Financial Times.

„Potíž bude v tom, že takováto opatření budou maximálně nadregionální povahy, tedy například na území Evropské unie, zatímco sítě jako Facebook jsou globální,“ argumentuje však Jirák. „Na druhou stranu považuji za pravděpodobné, že zesílí ochota sociálních sítí k samoregulaci. Důvod je jednoduchý: řada inzerentů operuje také na globální úrovni a budou chtít záruky, že inzerují v kredibilním prostředí,“ reaguje pro INFO.CZ Jirák.

Navzdory tomu, že aféra během prvních dvou dní odmazala z tržní kapitalizace Facebooku 50 miliard dolarů – sumu hrubého domácího produktu Chorvatska – podle Jiráka je nepravděpodobné, že by to mělo pro sociální síť trvalejší následky. „Myslím, že zpomalení přílivu uživatelů, natož jejich odliv, tato kauza nezpůsobí. Může zvýšit ostražitost inzerentů, ale to těžko bude něco trvalého, takže ani příjmy to významně neohrozí. V součtu se zdá, že trvalé ublížení asi nejspíš nenastane,“ říká Jirák.

Aféra propukla ve chvíli, kdy novináři přinesli zprávy, že společnost Cambridge Analytica –firma zabývající se sběrem a analýzou dat pro předvolební kampaně – veskrze tajně získala údaje o desítkách milionů uživatelů facebooku.

Zjištění pak mohla účelově a zřejmě v rozporu se zákony v roce 2016 využít při spolupráci s volebním týmem Donalda Trumpa. K datům jí dopomohla aplikace osobnostního kvízu vytvořená akademikem Alexandrem Koganem, který se společností spolupracoval. 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1