Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Unikátní studie založená na datech z Facebooku. Sociální síť pomáhá zkoumat příjmovou nerovnost

Unikátní studie založená na datech z Facebooku. Sociální síť pomáhá zkoumat příjmovou nerovnost

Sociální síť Marka Zuckerberga Facebook se v tichosti rozhodla poskytnout svůj zlatý důl – data o uživatelích – pro dobro unikátní vědecké studie. Zuckerberg začal spolupracovat s jedním z nejvýznamnějších ekonomů mladé generace Rajem Chettym, který je oblíbený v technologické komunitě pro svůj analytický přístup založený na velkých vzorcích dat. Chetty data od Facebooku využije pro studii, která se zabývá rostoucí ekonomickou nerovností Američanů.

Celý příběh připomíná pokání Marka Zuckerbega. Poté, co jeho sociální síť Facebook přispěla k šíření falešných zpráv, nenávistných projevů a nesnášenlivosti, se snaží zakladatel této sociální sítě páchat dobro, kde jen může. Facebook proto nedávno upravil tak, aby zobrazoval méně neosobních příspěvků a naopak více postů přátel a rodiny. Vydal se na turné po padesátce amerických států, během něhož se setkává s místními obyvateli a řeší jejich problémy. V neposlední řadě se plánuje v příštích měsících zbavit akcií Facebooku za stovky milionů dolarů, jen aby naplnil měšec charitativní nadace své manželky Priscilly Chanové. A nyní se rozhodnul dát v plén to nejcennější, co má – tedy data o uživatelích Facebooku.

Studie ekonoma, wunderkida a jednoho z nejmladších přednášejících profesorů harvardské univerzity Raje Chettyho si klade za úkol objasnit vztahy mezi sociálními vazbami na Facebooku a prohlubující se ekonomickou nerovností Američanů. Ta je patrná například z toho, že jediné procento nejbohatších obyvatel Spojených států vlastní 40 procent amerického majetku. A Facebook je pro takovou studii ideální zdroj – používá jej totiž přibližně 60 procent Američanů.

Ani Chetty, ani Zuckerberg připravovanou studii zatím blíže nepřiblížili. V lednu nicméně Chetty v jednom rozhovoru potvrdil, že zkoumá data ze sociálních sítí. „Využíváme sociální sítě a měříme tamní interakce. Pomáhá nám to pochopit roli sociálního kapitálu mnohem lépe, než dříve,“ uvedl.

Pro sociální vědce je využití dat ze sociálních sítí naprostý „gamechanger“. Takové množství detailních údajů, které jim nyní dal Facebook k dispozici, vědci dříve neměli. „Sociální vědci se zabývali rolí sociálních sítí a jejich vlivu na ekonomické nerovnosti velmi dlouho, nicméně jsme neměli potřebné množství empirických dat, které jsou k takovému výzkumu zapotřebí. To se nyní změnilo,“ uvedl Chetty v lednovém rozhovoru pro rádio Freakonomics.

„Raj Chetty dělá neskutečně dobrou práci,“ chválí svého kolegu z Harvardu politolog Robert Putnam. „Zejména proto, že dokáže získat přístup k takovým datům, k jakým se nikdo jiný nedostane.“

Vědci pod vedením Chettyho nyní mají přístup jak k detailům o uživatelích na Facebooku – jejich věku, pohlaví, vzdělání či rodinným vazbám, tak i ke „složkám“, které si na uživatele vede Facebook. Ty obsahují například jejich záliby, zájmové skupiny, ve kterých jsou členy, geografické polohy či další data.

Pomocí těchto informací je pak možné odhadnout socioekonomický status daného uživatele, tvrdí server Politico. Jednotliví uživatelé se nicméně nemusejí obávat ztráty soukromí. Z dat, která budou Chettymu a jeho týmu poskytnuta, nebude možné identifikovat žádného uživatele, ujišťuje mluvčí Facebooku.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1