Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Uřezané hlavy a další děsivé věci. Moderátoři obsahu Facebooku v práci trpí, firma se o ně nestará

Uřezané hlavy a další děsivé věci. Moderátoři obsahu Facebooku v práci trpí, firma se o ně nestará

Dezinformace, manipulování, větší prostor i pro extrémní myšlenky. Negativních věcí, které přinesl vzestup sociálních sítí, je spousta. Aby uživatelské příspěvky nepřekračovaly nastavené hranice a někdy i zákon, zřizuje například Facebook pozici tzv. moderátora obsahu. K těmto zaměstnancům ale nepřistupuje zdaleka tak, jak by měl.

Svědectví bývalého pracovníka, který se o nevhodné příspěvky na Facebooku staral, přinesl britský list The Guardian. Někdejší moderátor obsahu sociální sítě, který si přál zůstat v anonymitě, popisuje, že zaměstnanci na této pozici jsou podhodnoceni a nedoceněni. Jejich mzda se pohybuje na zhruba 15 dolarech (asi 360 korunách) za hodinu.

Ani samotná činnost není zrovna lákavá. „Není na ní nic příjemného. Každý den v devět ráno přijdete do práce, zapnete počítač a pozorujete, jak někdo někomu uřízne hlavu,“ vypráví a dodává, že někteří jeho kolegové práci psychicky nevydrželi. „Měli noční můry, nemohli spát.“

Psychologové upozorňují, že lidé pracující s podobným obsahem by měli mít rozsáhlou podporu ze strany společnosti. Měli by mít odbornou průpravu a přístup k poradcům.

Facebook sice v prohlášení tvrdí, že podporu lidem hlídajícím příspěvky na jeho síti poskytuje. Podle zdroje Guardianu je ale naprosto nedostatečná.

Společnost, která s Facebookem uzavřela smlouvu na moderaci obsahu, mu sice umožňovala jednou za několik měsíců navštívit psychologa, mnozí zaměstnanci toho ale nevyužívali a raději hledali odbornou pomoc jinde. Báli se, aby kvůli potížím nepřišli o práci, případně aby dostali zaplaceno. Řada z nich byli přistěhovalci najatí na kontrolu příspěvků v jejich rodném jazyce.

Facebook přitom není jediným, kdo s násilným obsahem pracuje. Jiné společnosti ale zvládají péči o pracovníky mnohem lépe. Mezi ně patří například britská Internet Watch Foundation (IWF) nebo americké Národní centrum pro pohřešované a zneužívané děti (NCMEC).

Prevence potíží začíná u IWF už během přijímacího pohovoru. Tam uchazeče prověří psycholog, který zjišťuje jejich názory na pornografii, jaké mají zázemí, případně se ptá na prožitky z dětství. V další fázi sledují snímky sexuálního zneužívání dětí, aby zaměstnanci IWF viděli, jak na nepříjemnou situaci kandidát reaguje. Po přijetí následuje ještě šestiměsíční výcvik.

Analytička IWF a matka dvou dětí zmiňuje, že práce často obnáší opravdu děsivé pohledy. „Znásilňování novorozenců je asi ta nejhorší věc, jakou jsem kdy viděla,“ říká. Aby práci zvládla, organizuje firma jednou za měsíc povinnou návštěvu poradce, s nímž probírá strategii, načasování přestávek nebo meditace. Jednou za rok chodí na pravidelné hodnocení k psychologovi.

Podobný systém praktikuje i NCMEC. Tam zaměstnanci prochází dokonce čtyř až šestiměsíčním výcvikem.

Naheed Sheikh, spoluzakladatel projektu na podporu zaměstnanců Workplace Wellness Project, upozorňuje, že vykonávat podobnou práci bez náležité podpory může být nebezpečné. Podmínky, jaké popisuje muž z Facebooku, mohou podle něj vést až k vyhoření a emočnímu vyčerpání.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1